16 C 351/2020-26 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 524 Kč, kterou specifikovala tak, že jedná o jednu jízdní přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dále o jízdné ve výši jedenkrát 24 Kč. Poukazovala na to, že se jedná o částku, která byla žalované vyúčtována k zaplacení, když byla tato kontrolorem žalobkyně na lince městské hromadné dopravy v [obec] přistižena v daném případě jako cestující bez platné jízdenky, která ani dodatečně vyúčtovanou jízdní přirážku k jízdnému a jízdné nezaplatila. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit zákonný roční úrok z prodlení ve výši, jak je specifikována ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí. 2.Žalovaná zůstala ve věci samé bez vyjádření. 3.V rámci výzvy vedené ve smyslu ust. § 115a) zák.č. 99/63 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřili účastníci souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání s tím, že vycházel z předložených listinných důkazů. 4.Soud zjistil z předložených listinných důkazů, že žalovaná nezaplatila žalobkyni 1 krát vyúčtovanou jízdní přirážku po 1 500 Kč, kterou měla zaplatit podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně pro městskou hromadnou dopravu za jízdu bez zaplacení jízdného uskutečněnou dne [datum] (tramvajová linka [číslo]), při které byla tato přistižena v prostředku městské hromadné dopravy v [obec], který provozuje žalobkyně, jako cestující bez platného jízdního dokladu, takže celkem měla žalobkyni zaplatit na jízdní přirážce částku 1 500 Kč, což tato doposud dobrovolně nesplnila. Dále bylo zjištěno, že za uvedenou jízdu bez platného jízdního dokladu bylo žalované vyúčtováno k zaplacení ještě jízdné ve výši 24 Kč s poukazem na Ceník jízdného. O jízdě žalované bez zaplacení jízdného byl kontrolorem žalobkyně pořízen zápis o provedené přepravní kontrole. Z obsahu zápisu pak bylo zjištěno, že totožnost žalované byla zjištěna na základě jejího občanského průkazu, že žalovaná schválila obsah zápisu o provedené přepravní kontrole vlastnoručním podpisem, převzala současně stejnopis zápisu s tím, že byla vyzvána a instruována, jak dodatečně zaplatit vyúčtovanou jízdní přirážku a jízdné žalobkyni. Z účetní evidence žalobkyně jednoznačně vyplývá, že částku 1 524 Kč na jízdní přirážce a jízdném žalovaná doposud žalobkyni dobrovolně nezaplatila, ač k tomu byla písemně vyzvána naposledy dopisem ze dne [datum], který tato zanechala bez odpovědi. 5.Tato zjištění žalovaná nezpochybnila a ani je žádným důkazem nevyvrátila. Soud je proto považoval za nesporná a na jejich základě ve věci rozhodl. 6.Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a z dopadajících ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve vztahu k jistině ve výši 1 500 Kč na jízdní přirážce, dále k jízdnému ve výši 24 Kč, jakož i z ustanovení § 1968 ve spojení s ust. § 1970 o.z. a dále ve spojení s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. v případě požadovaného příslušenství pohledávky, tj. zákonného ročního úroku z prodlení. Důsledně tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a žalované uložil zaplatit dlužné jízdné, jízdní přirážku a zákonný úrok z prodlení; vše k rukám žalobkyně, jakožto subjektu provozujícího městskou hromadnou dopravu v [obec], kterou žalovaná užila, aniž by zaplatila jízdné a posléze též vyúčtovanou jízdní přirážku k jízdnému. Žaloba byla proto důvodná v celém rozsahu. (viz výrok sub. I). 7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání žaloby, za což mu náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm.a),b),c) vyhl.č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. činící částku 189 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku 1 489 Kč (tj. 400 Kč náhrada za soudní poplatek plus 1 089 Kč jako odměna za právní zastoupení advokátem). Žalované, která v řízení zcela podlehla, bylo proto uloženo, aby zaplatila žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II). 8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.