16 C 390/2020-26 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 5 010 Kč, kterou specifikovala tak, že představuje jednak neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč, která byla žalované vyúčtována k zaplacení z důvodu, že tato po zániku smlouvy [číslo] ke dni [datum] žalobkyni nevrátila ve smluvené lhůtě dvě zapůjčená zařízení, a to zařízení označené jako [anonymizováno 7 slov]: [příjmení]: [anonymizováno]) /dále jen„ modem“ / a dále zařízení označené jako [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]: [číslo] [příjmení] /dále jen„ zařízení STB“ /, takže jí vznikla dle smlouvy povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Dále se sestává žalovaná částka z dlužné částky 1 010 Kč, která představuje souhrnu dlužných úplat za pronájem předmětného modemu a zařízení STB za období od prosince 2018 do dubna 2019 ve výši 610 Kč a poplatek za odpojení žalované ze soustavy ve výši 500 Kč. Žalobkyně argumentovala dále tak, že je od [datum] právním nástupcem [právnická osoba], která s žalovanou dne [datum] uzavřela pod č.: [číslo] Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která také ke dni [datum] tuto smlouvu s žalovanou ukončila, protože žalovaná řádně a včas nesplnila svoje povinnosti podle této smlouvy. Žalobkyně se stala od [datum] vlastníkem pohledávky ve výši 5 010 Kč vedené za žalovanou. Vyzvala pak žalovanou písemně výzvou ze dne [datum] k zaplacení částky 5 010 Kč. Na Výzvu však žalovaná neodpověděla a částku 5 010 Kč žalobkyni doposud neuhradila. 2.Žalovaná zůstala ve věci samé bez vyjádření. Platnost smluvního ujednání o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne [datum] a též výši uplatněné částky a její strukturu specifikovanou v žalobě tato nezpochybnila. 3.V rámci výzvy vedené ve smyslu ust. § 115a) o.s.ř. vyjádřili účastníci souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání s tím, že vycházel z předložených listinných důkazů. 4.Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně - tj. [právnická osoba] – a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] pod č.: [číslo] Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, přičemž touto smlouvou byly vázány až do [datum], kdy smluvní vztah skončil, protože žalovaná řádně neplnila svoje povinnosti dle této smlouvy. Za trvání označené smlouvy zapůjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalované dvě zařízení, a to modem a zařízení STB specifikované pod bodem 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí, přičemž žalovaná se zavázala za každé zařízení platit měsíční nájemné ve výši 70 Kč. Za období od prosince 2018 do dubna 2019 vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované k zaplacení nájemné dle Ceníku v souhrnné výši 610 Kč a dále poplatek za odpojení žalované ze systému v částce 500 Kč, celkem tedy částku 1 010 Kč, kterou však žalovaná doposud dobrovolně neuhradila. Dále má soud za zjištěné, že v předmětné smlouvě se žalovaná zavázala po jejím ukončení žalobkyni vrátit modem a zařízení STB, což však tato nesplnila. Byla jí proto s poukazem na ujednání ve smlouvě vyúčtována k úhradě smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení, tj. celkem částka 4 000 Kč, která zůstala rovněž bez úhrady. Z účetní evidence žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná této nadále dluží částku v celkové výši 5 010 Kč. To žalovaná nezpochybnila a žádným důkazem ani nevyvrátila. 5. Na tomto skutkovém základu, který má oporu v obsahu předložených listinných důkazů, soud ve věci rozhodl. 6. V rámci právního posouzení věci vzal soud v úvahu, že mezi účastníky uzavřená Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č.: [číslo] ze dne [datum], je dle svého obsahu spotřebitelskou smlouvou, na kterou dopadá ust. § 1810 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“). Dále soud s ohledem na obsah ujednání účastníků v předmětné smlouvě vycházel také v případě nájmu modemu a zařízení STB také z ust. § 2201 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., ze kterého vyplývá jednak povinnost žalované po skončení nájmu pronajatou movitou věc pronajímateli vrátit, jakož i povinnost zaplatit pronajímateli smluvené nájemné. V daném případě žalovaná ke dni zániku smlouvy, tj. ke dni [datum], obě zařízení žalobkyni nevrátila a dluží této za jejich pronájem za období od prosince 2018 do dubna 2019 částku ve výši 610 Kč zvýšenou o poplatek za odpojení ze systému v částce 500 Kč, celkem se tedy jedná o plnění ze smlouvy neuhrazené ve výši 1 010 Kč. Dále se žalovaná ve smlouvě v souladu s ust. § 2048 zák.č. 89/2012 Sb. zavázala žalobkyni zaplatit smluvní pokutu za každé nevrácené zařízení ve výši 2 000 Kč. Protože žalovaná nevrátila modem ani zařízení STB, je povinna zaplatit žalobkyni vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč Smlouvu ze dne [datum] soud posoudil jako platné a závazné ujednání. Uložil proto žalované jak povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, tak povinnost k zaplacení dlužného nájemného ve výši 1 010 Kč. Vyhověl tedy žalobě v celém rozsahu. Žalobkyně neuplatnila právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. (viz výrok sub. I). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání žaloby, za což mu náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm.a),b),c) vyhl.č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. činící částku 189 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku 1 489 Kč (tj. 400 Kč náhrada za soudní poplatek plus 1089 Kč jako odměna za právní zastoupení advokátem). Žalované, která v řízení zcela podlehla, bylo proto uloženo, aby zaplatila žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II). 8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.