16 C 391/2020-25 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení nedoplatku za dodávku elektřiny ve výši 8 586 Kč za období od [datum] do [datum], uskutečněnou na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa na adrese: [adresa žalované]. Argumentovala tak, že úplata za uvedenou dodávku elektřiny byla žalované vyúčtována fakturou, přičemž obsah faktury žalovaná nezpochybnila, avšak předmětný nedoplatek žalobkyni doposud dobrovolně neuhradila. Jako příslušenství pohledávky žádala zaplatit zákonný roční úrok z prodlení ve výši, jak je specifikována ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí. 2.Žalovaná zůstala ve věci samé bez vyjádření. 3.V rámci výzvy vedené ve smyslu ust. § 115a) zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřili účastníci souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání s tím, že vycházel z předložených listinných důkazů. 4.Takto má soud za zjištěné jako nesporné, že žalobkyně dodala žalované na základě písemně uzavřené smlouvy ze dne [datum] elektřinu do odběrného místa na adrese: [adresa žalované]. Dle provedeného odečtu měřidla činila spotřeba elektřiny za období od [datum] do [datum] celkem [číslo] MWh, čemuž odpovídá úplata ve výši 8 586 Kč, kterou měla žalovaná uhradit nejpozději do [datum] na základě faktury č.: [číslo]. Obsah faktury a její přílohy žalovaná nezpochybnila, avšak z účetní evidence žalobkyně je zřejmé, že částku 8 586 Kč žalovaná doposud žalobkyni nezaplatila. Bezúspěšnou zůstala i tzv. předžalobní výzva žalobkyně, na kterou žalovaná nereagovala. 5.Na tomto skutkovém základu, který žalovaná nezpochybnila a ani jej žádným důkazem nevyvrátila, bylo proto v předmětné věci rozhodnuto. 6.Po stránce právní soud dovodil povinnost žalované k zaplacení úplaty za předmětnou dodávku elektřiny z ust. § 50 odst. 1 a 2 zák. č. 458/2000 Sb.,tj. energetický zákon, ze kterého vyplývá povinnost odběratele elektřiny zaplatit jejímu dodavateli úplatu za dodanou elektřinu. V daném případě se žalovaná v duchu tohoto ustanovení zavázala ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] žalobkyni úplatu za dodanou elektřinu zaplatit na základě vyúčtování, respektive faktury. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že v rozsahu částky 8 586 Kč žalovaná tuto svou povinnost vůči žalobkyni doposud dobrovolně nesplnila. Předmětnou smlouvu soud posoudil jako ujednání platné a pro účastníky závazné. Důsledně tomu žalované uložil, aby tato částku 8 586 Kč žalobkyni zaplatila včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, a to s poukazem na ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. ve spojení s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. (viz výrok sub. I). 7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání tzv. předžalobní výzvy k zaplacení a dále při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, za což mu náleží odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm. a), b), c) vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb., a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty činící částku 189 Kč Celkem tedy činila odměna za právní zastoupení žalobce advokátem dle tohoto propočtu částku 1 089 Kč, takže po připočtení částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek činily náklady řízení na straně žalobkyně celkem částku 1 489 Kč. Žalované, která v řízení zcela podlehla, bylo proto uloženo, aby zaplatila žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně. (viz výrok sub. II). 8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.