39 C 159/2020-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně navrhuje, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 9 275 Kč představující jistinu ve výši 7 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč (jistina i poplatek byly splatné dne [datum]), když tato povinnost vyplývá ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Žalovaná nesplnila svou povinnost řádně a včas. Zápůjčka ve výši 7 000 Kč byla žalované zaslána na účet dne [datum]. Smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně. Podpis smlouvy učinila žalovaná [příjmení], který jí byl zaslán na jí uvedené telefonní číslo. Žalované vznikla rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky počínaje ode dne následujícího po její splatnosti. Rovněž požaduje zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 010 Kč. 2. Účastníci se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni. Soud věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z předložených důkazů soud zjistil, že smlouva o zápůjčce neobsahuje podpis žalované.„ Klientem“ je označena [celé jméno žalované], bytem [adresa žalované], [PSČ], [rodné číslo], tel. [tel. číslo], e-mail [email], doručovací adresa [adresa žalované], [PSČ]. Dále je označen [příjmení] kód 4Z27G. [obec] a den uzavření smlouvy je [datum], 10: [číslo]. Výše zápůjčky je 7 000 Kč, výše poplatku za poskytnutí zápůjčky 2 275 Kč, celková částka k zaplacení je 9 275 Kč. Ve smlouvě je rovněž uvedeno, že její nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky společnosti. Tyto jsou soudu nepodepsané předloženy. Součástí předložených dokladů jsou rovněž upomínky - pokusy o smír - a také předžalobní upomínka ze dne [datum]. Žaloba byla žalované doručena [datum]. Výpis z účtu žalobkyně osvědčuje, že byla částka 7 000 Kč zaslána na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Zprávou od [právnická osoba] bylo dále zjištěno, že tento účet je veden na žalovanou. 4. Po provedeném dokazování soud učinil skutkový závěr, podle kterého není prokázáno, že by mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce. Z listinných důkazů nevyplývá, že by to byla beze všech pochybností právě žalovaná, která smlouvu uzavřela (že by byla žadatelkou o zápůjčku). Není zřejmé, že by byla její totožnost při uzavírání smlouvy ověřena. Nelze vyloučit, že by ztotožňující údaje, tak, jak jsou součástí smlouvy, nemohly být zneužity třetí osobou (například spolužijící osobou). Smlouva nebyla žalovanou podepsána a nelze tak brát obsah smlouvy, se kterým měla být žalovaná seznámena, za prokázaný. Nelze učinit ani závěr, že by žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, když nelze vzít za prokázané, že tento úkon učinila žalovaná. Protože není dáno na jisto, s kým byla smlouva uzavřena, řešil soud dále otázku, zda žalobkyně zaslala jistinu ve výši 7 000 Kč žalované a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Ze zprávy [právnická osoba], soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná. Soud proto vyšel z toho, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení. Žaloba byla žalované doručena [datum] a žalovaná se dostala do prodlení s vrácením poskytnuté částky ode dne následujícího, tedy od [datum], a vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení. Soud zamítl žalobu v rozsahu poplatku za poskytnutí úvěru a v rozsahu nákladů na vymáhání i smluvní pokuty, neboť na tyto částky žalobkyni nevznikl nárok. Stejně tak soud částečně zamítl požadavek na úrok z prodlení v rozsahu uvedeném ve výroku rozsudku. 5. Podle §2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle §2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle §1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle §1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Celkové výše nákladů řízení činí 2 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 785 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Podle poměrného úspěchu ve věci byla úspěšnější žalovaná, ale žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.