50 C 128/2020-51 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 34 772 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 2 800 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil pouze 600 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 20 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 7 862,07 Kč, kapitalizovaný úrok 5 758,69 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 150 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný ke dni podpisu žádosti požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že ze mzdy má příjem 20 272 Kč. Příjem přítelkyně byl uveden ve výši 5 000 Kč. Výdaje žalovaného za bydlení byly uvedeny v částce 6 000 Kč, ostatní výdaje 4 000 Kč, splátky úvěrů 0 Kč. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši 15 272 Kč. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 2 800 Kč. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 8 000 Kč, pojištění 522 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 35 322 Kč v 58ti splátkách po 609 Kč měsíčně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 15 322 Kč Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaný zaplatil celkem 600 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení a vyzvala jej k zaplacení částky 34 722 Kč. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 45 430,07 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaný byl uvedenou upomínkou rovněž upozorněn na zesplatnění úvěru. 9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Nebyly ze strany žalovaného předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpis z účtu atp.) 10. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]. 11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění. 12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 13. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 14. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán, avšak jeho příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalovaného však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích