50 C 158/2020-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 14 159 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 18,96% ročně, odměnu za administrativní činnost 2.000 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze 4 081 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za sjednání řádného trvání smlouvy 0 Kč, poplatek za administrativní činnost 908,38 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 066,62 Kč, poplatek za životní pojištění 184 Kč, kapitalizovaný úrok 1 084,93 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 538,96 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že ze mzdy má příjem 0 Kč. Další příjem byl uveden ve výši 3 800 Kč (důchod, podpora v nezaměstnanosti, rodičovská), státní podpora 5 137 Kč, další příjmy 11 236 Kč, celkem 28 173 Kč. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce 7 750 Kč, ostatní výdaje 7 750 Kč, celkové výdaje 15 500 Kč. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši 12 637 Kč. Jako doklady o příjmech a výdajích předložila doklad o příjmu ze zaměstnání, doklad o přiznání mateřské/rodičovské, rozhodnutí o přiznání výživného. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 10 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 2 000 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 4 000 Kč, pojištění 240 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 18 240 Kč v 60ti splátkách po 304 Kč měsíčně. Roční RPSN byla dohodnuta ve výši 215,01 Kč. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 4 081Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 22 810 Kč. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 17 058,89 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). 9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila nájemní smlouvu, výplatní pásky, rozhodnutí o výživném, rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory, rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na živobytí, poštovní poukázky o poskytnutí dávky SSP, nájemní smlouvu. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. 10. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované byla k okamžiku uzavření smlouvy vedena exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. 11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění. 12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 13. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 14. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký a to ve výši 8 000 Kč, tedy nižší, než činila minimální mzda. Výdaje a náklady žalované však, vyjma nájemného, nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženéh