50 C 171/2020-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], domáhala zaplacení částky 2 040 Kč s příslušenstvím. 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba], jíž byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil ve sjednané výši 20 280 Kč. Dlužná částka činila ke dni podání žaloby 2 040 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována s ohledem na jeho příjmy před poskytnutím úvěru. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla spolu s částí podniku [právnická osoba] převedena na [právnická osoba], která ji jako věřitel postoupila žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, a tím i právní nástupnictví žalobkyně, měl soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Soud tak měl za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 5. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě nevyjádřil. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 7. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný s žalobkyní, na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč se splatností 13 měsíců, který měl žalovaný splatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč, celkem tak částku ve výši 20 280 Kč (ve smlouvě je jako celková dlužná částka uvedena částka 20 640 Kč). V čl. IV. odst. 2 byla upravena smluvní pokuta ve výši 0,2% denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. RPSN při době splácení 13 měsíců činila pro daný úvěr 187,6 %. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný přijetí jistiny úvěru. Jednotlivé poplatky jsou ve smlouvě individuálně vyplněny a sjednány. 8. Z Předpisu splátek ke smlouvě o úvěru, který podepsal žalovaný, soud zjistil, jakým způsobem měla být dlužná částka splácena a členění jednotlivých splátek na jednotlivé nároky. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 808,66 Kč (zaslání doloženo Podacím lístkem ze dne [datum]). 10. Z rozpisu splácení poskytnutého úvěru plyne, že žalovaný uhradil celkem částku 18 600 Kč. 11. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru a dokumentů, které jsou součástí, plyne, že žalovaný uvedl, že bydlí v [obec] v nájmu, je zaměstnán jako [anonymizováno], pracovní poměr je sjednán na dobu určitou a příjem činí [částka] čistého měsíčně. Celkové výdaje domácnosti činí 8 500 Kč, přičemž jediným příjmem je příjem žalovaného, průměrné měsíční výdaje dále žalovaný vyčíslil na částku 5 000 Kč. K žádosti nebyly připojeny žádné dokumenty. 12. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Celková dlužná částka činila 20 640 Kč, z čehož žalovaný uhradil pouze 18 600 Kč, čímž svou povinnost vyplývající ze smlouvy řádně nesplnil. Ve smlouvě o úvěru si strany dohodly sankce pro porušení povinnosti řádně poskytnutý úvěr splácet, zejména zákonné úroky a smluvní pokutu, která nebyla uplatněna. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 20. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 21. Za použití shora uvedené právní úpravy soud žalobě jako důvodné vyhověl, když žalobkyně prokázala, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr, který žalovaný řádně nesplácel tak, jak bylo ve smlouvě o úvěru dohodnuto. Tím se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalovaný v důsledku svého prodlení je povinen nahradit nejenom částku, kterou si půjčil, nýbrž i její příslušenství tvořené úrokem z prodlení. 22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla v řízení plný úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 3 x 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% sazbou daně z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích. 23. Předmětem řízení bylo plnění nepřevyšující 50 000 Kč, žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, proto soud rozhodl o odměně advokáta podle § 14b AT, nikoli podle § 7 AT. 24. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. 25. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř., neboť z obsahu spisu nevyplývají skutečnosti pro stanovení povinnosti v delší lhůtě.