60 C 142/2020-25 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení dluhu na nájemném a nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaný se nevyjádřila. Se zřetelem k prohlášení účastníků řízení podle ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání a bez provedení dokazování, když před rozhodnutím vycházel ze žaloby a z listinných důkazů tak, jak byly soustředěny v souvisejícím spise. Soud má takto za zjištěné, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které žalovaný užíval byt [číslo] v [obec], [ulice a číslo] blok [anonymizováno]. Podle zjištění soudu žalovanému za užívání bytu vznikl dluh ve výši 3 011 Kč celkem na nájemném za rok [rok]. Dále žalovanému vznikl vůči žalobci dluh v podobě nedoplatku z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 3 351 Kč a za rok 2017 ve výši 25 974 Kč. Dlužné částky žalobce podrobně specifikoval v žalobě a žalovaný přes výzvy žalobci do dnešního dne ničeho nezaplatil. V rámci právní úvahy soud vycházel z ustanovení §§ 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), z ustanovení § 2246 o.z., dále z dopadajících ustanovení zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a ze smluvního ujednání účastníků. Žalovaný nárok posoudil soud jako důvodný v celém rozsahu a žalobě beze zbytku vyhověl (výrok sub. I.). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud respektoval nález Ústavního soudu České republiky č. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. je možné přiznat pouze náhradu nákladů, které byly v souvislosti s uplatňováním (či bráněním) práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je proto nezbytné poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené účastníkem v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Z citovaného rozhodnutí vyplývá závěr, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Soud důsledně uvedenému, v rámci spravedlivého přístupu, dospěl k závěru, že žalobce je nutné považovat za nezastoupeného účastníka, kterému proto podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu přiznal náklady, které se týkají uplatněného požadavku na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek 1 617 Kč a za hotové výdaje ve výši 300 Kč (za sepis žaloby) s tím, že předžalobní výzva byla zaslána žalobcem (výrok sub. II).