10 C 146/2021-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušným úrokem z prodlení. Tvrdila, že v období od [datum] do [datum] poskytla žalované [číslo] zdravotní péči, a to při její hospitalizaci na dětském oddělení, kam byla umístěna po převozu rychlou záchrannou službou. Uvedla, že nezletilá žalovaná [číslo] byla doprovázena matkou – žalovanou [číslo] která s hospitalizací souhlasila. Za poskytnutou péči byla dne [datum] žalované [číslo] jako zákonné zástupkyni žalované [číslo] vystavena a zaslána faktura [číslo] neboť žalovaná [číslo] nebyla zdravotně pojištěna. 2. Žalované [číslo] která je nezletilá, byl pro řízení ustanoven opatrovník. Ten navrhl žalobu zamítnout s tím, že žalovaná je nezletilá a zadavatelem a objednatelem služby – péče poskytnuté žalované [číslo] byla její matka, tedy žalovaná [číslo]. 3. Žalovaná [číslo] se k nařízenému jednání nedostavila a k věci se nevyjádřila. 4. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalované [číslo] byla ve dnech [datum] – [datum] poskytnuta zdravotní péče, léčebné úkony byly vyúčtovány částkou [částka]. Jako zadavatel zakázky a příjemce faktury je označena žalovaná [číslo] Hospitalizace žalované [číslo] byla doložena též propouštěcí zprávou. Konkrétní seznam provedených výkonů, včetně jejich cen, vyplývá z listiny„ osobní účet/podklady pro fakturaci.“ Z vyjádření žalobkyně, které nebylo zpochybněno, vyplývá, že faktura nebyla uhrazena. To je patrné i z upomínky – předžalobní výzvy, která byla žalované [číslo] odeslána doporučeně. 5. Podle § 2636 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno, to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 6. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout zdravotní péči nezletilé žalované [číslo] žalovaná [číslo] tedy matka žalované [číslo] se zavázala za péči poskytnutou její dceři zaplatit. Zdravotní péče nebyla uhrazena z veřejného zdravotního pojištění, neboť žalovaná [číslo] nebyla zdravotně pojištěna podle § 3 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, neboť se nenarodila v České republice a v okamžiku poskytnutí lékařské péče neměla v České republice povolen trvalý pobyt. 7. Žalovaná [číslo] která je nezletilá a v době poskytnutí zdravotní péče jí bylo [anonymizována dvě slova], není ve věci pasivně věcně legitimována, neboť smlouvu, na základě které jí byla poskytnuta zdravotní péče, uzavřela žalovaná [číslo]. Ta je také ve faktuře označena jako zadavatel, fakturu převzala, stejně jako předžalobní upomínku. Proto byla žaloba shledána důvodnou jen ve vztahu k žalované [číslo] vůči žalované [číslo] byla žaloba zamítnuta. 8. Nad rámec tohoto posouzení soud zmiňuje nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 728/15, jehož právní věta zní:„ Jsou to především zákonní zástupci nezletilého (dítěte), kteří za něj nesou finanční odpovědnost. Nikoliv dítě, ale zpravidla jeho zákonný zástupce rozhoduje o tom, zda nezletilý využije služeb podléhajících regulačnímu poplatku, přičemž dítě zásadně nemá ani reálnou možnost ovlivnit, zda regulační poplatek za svoji hospitalizaci bude jeho zákonným zástupcem uhrazen, či nikoliv, a bylo by nepřiměřené po dítěti požadovat, aby svého zákonného zástupce k takové úhradě nutil. Navíc dítě si zejména v nižším věku nemusí být ani vědomo povinnosti regulační poplatek platit. Podle Ústavního soudu proto pokud nedojde k dobrovolnému uhrazení regulačního poplatku za poskytnutí lůžkové péče nezletilému, není v souladu se shora citovaným obsahem Úmluvy o právech dítěte, aby byl § 16a odst. 1 písm. f) zákona o veřejném zdravotním pojištění vykládán tím způsobem, že by nezaplacení regulačního poplatku bylo přikládáno k tíži nezletilého, resp. že by měla být úhrada tohoto regulačního poplatku vymáhána na osobě, která v době vzniku povinnosti jeho úhrady byla nezletilá“ 9. Uvedený nález sice řeší nárok na zaplacení regulačního poplatku za hospitalizaci nezletilého dítěte, avšak vyústěním tohoto rozhodnutí jsou zásady, z nichž by soudy měly při rozhodování o nárocích proti nezletilým vycházet obecně. Jedná se zejména o posouzení finanční odpovědnosti dítě za žalovaný nárok. Ani v předmětné věci to nebyla nezletilá žalovaná, kdo rozhodoval o tom, zda využije služeb lékařské péče, neměla možnost ovlivnit případné splnění či nesplnění povinností svých zákonných zástupců. 10. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., s přihlédnutím k tomu, že žalované [číslo] v souvislosti s řízením náklady nevznikly (výrok IV.). Žalobkyni bylo podle stejného ustanovení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení proti žalované [číslo] která ve věci neměla úspěch. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem – [částka] a paušální náhradou nákladů účastníka, který nebyl zastoupen advokátem, jemuž náleží za 4 úkony [částka] (viz výrok III.). 11. O povinnosti žalobkyně nahradit České republice náklady, které vzniknou v souvislosti s vyplacením odměny opatrovníku pro řízení za zastoupení žalované [číslo] bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud zohlednil, že žalobkyně podala proti žalované [číslo] žalobu nedůvodně a v této části řízení tedy byla z procesního hlediska neúspěšná.