10 C 157/2021-19 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná, která byla zařazena do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, nezaplatila televizní poplatky za období od září 2019 do července 2020 a dluží tak žalobkyni [částka] ([částka] + 10 x [částka]). Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud měl k dispozici výzvu žalobkyně k přihlášení poplatníka České televize s odpovědním formulářem, potvrzení České pošty, oznámení žalobkyně o zařazení žalované do seznamu plátců televizního poplatku, výpis z evidence České televize, písemné výzvy, jimiž byla žalovaná opakovaně vyzvána k zaplacení, včetně potvrzení pošty a dodacích lístků. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaná je od září 2019 vedena v evidenci poplatníků České televize, do seznamu byla zařazena poté, kdy nereagovala na výzvu, která jí byla doručena [datum]. Oznámení o zařazení do seznamu plátců s výzvou k placení televizního poplatku jí byly zaslány doporučeně. Žalovaná neplatila televizní poplatek od září 2019 do července 2020. Za poměrnou část září 2019 dluží žalobkyni [částka] a za dalších 10 měsíců pak 10 x [částka]. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. Soud posoudil věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 2, 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 zákona činí měsíční výše televizního poplatku [částka]. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Žalované byla v červenci 2018 doručena výzva, aby se ve lhůtě 30 dnů přihlásila jako poplatník televizního poplatku, nebo aby vyplnila čestné prohlášení, že není vlastníkem televizního přijímače, nebo že platí televizní poplatek na jiné adrese. K výzvě byl připojen předvyplněný odpovědní formulář i čestné prohlášení. Ve výzvě byla žalovaná poučena, že pokud v určené lhůtě neodpoví, bude zahrnuta do seznamu poplatníků. Žalovaná na výzvu nereagovala, proto ji žalobkyně zahrnula do seznamu poplatníků a o této skutečnosti ji písemně informovala. Počínaje měsícem září 2019 vznikla žalované povinnost platit televizní poplatky ve výši stanovené zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od září 2019 do července 2020 v celkové výši [částka]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat i zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona. Ze shora uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].