10 C 47/2022-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částek [částka] s příslušenstvím (nárok [číslo]) a [částka] s příslušenstvím (nárok [číslo]). Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel ve dnech [datum] a [datum] s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce, [číslo] (dále jen smlouva [číslo]) a [číslo] (dále jen smlouva [číslo]), na základě kterých mu předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně navíc [částka] (smlouva [číslo]) a [částka] (smlouva [číslo]), tyto sumy představují v případě smlouvy [číslo] součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou 29 % ročně, sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], v případě smlouvy [číslo] součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou 29 % ročně, sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkové dlužné sumy odpovídající součtu poskytnutých zápůjček a poplatků se žalovaný zavázal v případě smlouvy [číslo] uhradit v 45 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka měla připadnout na [datum]), v případě smlouvy [číslo] v 60 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka měla připadnout na [datum]). 2. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Ze smlouvy [číslo] nebylo uhrazeno ničeho, ze smlouvy [číslo] bylo částečně plněno, poslední splátka byla zaplacena [datum] a celkem bylo zaplaceno [částka]. Předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení zbývajících částí jistin – [částka] (smlouva [číslo]) a [částka] (smlouva [číslo]) a poplatků – [částka] (smlouva [číslo]) a [částka] (smlouva [číslo]). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena, úročí se dlužné jistiny úrokem ve výši 29 % ročně, sjednaným na první straně smluv. Žalobou uplatněné nároky podle žalobkyně tvoří: Smlouva [číslo]: dlužná část jistiny – [částka], dlužná část poplatku – [částka] a příslušenství – kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny od [datum] do dne postoupení ([datum]) – [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] – [částka], úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Smlouva [číslo]: dlužná část jistiny – [částka], dlužná část poplatku – [částka] a příslušenství – kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny od [datum] do dne postoupení ([datum]) – [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] – [částka], úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smluv o zápůjčkách posoudila schopnost žalovaného splácet tím, že se ho dotázala na rodinné, majetkové, pracovní a jiné informace, tyto informace ověřila z dokladů vyžádaných od žalovaného a zaznamenala je do zákaznické karty. 4. Ke svému oprávnění domáhat se shora popsaných nároků žalobkyně uvedla, že vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě které se stala novým věřitelem žalovaného, a tuto skutečnost mu písemně oznámila spolu s výzvou k zaplacení. 5. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání rovněž omluvila. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 6. Ze smluv o zápůjčkách bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne [datum] a [datum] se společností [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce [číslo] (smlouva [číslo]) a [číslo] (smlouva [číslo]), na základě kterých mu byly poskytnuty finanční prostředky – [částka] a [částka]. Půjčka ve výši [částka] byla částečně, do výše [částka], použita na refinancování dříve poskytnuté zápůjčky, zbytek ve výši [částka] byl žalovanému vyplacen v hotovosti. Zápůjčka ve výši [částka] byla částečně, co do výše [částka], použita na refinancování jiné, dříve poskytnuté zápůjčky, zbytek ve výši [částka] byl žalovanému vyplacen v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně v případě smlouvy [číslo] v 60 týdenních splátkách po [částka] celkem [částka], tedy jistinu ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka]. Poplatek zahrnoval úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za vedení zákaznického účtu ve výši [částka]. Ve smlouvě [číslo] se zavázal zaplatit v 45 týdenních splátkách po [částka] celkem [částka], tj. jistinu ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka], zahrnující úrok ve výši [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši [částka]. V záhlaví uvedených smluv se uvádí, že jejich nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky. V obou smlouvách je na první straně formulováno, že„ Zápůjční úroková sazba ve smyslu ZSÚ vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně a je pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu.“ 7. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, vyplněné smluvními stranami dne [datum], vyplynulo, že žalovaný v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí [částka], ostatní příjmy [částka] a další příjmy domácnosti [částka]. Uvedl, že z celkového příjmu [částka] činí jeho odhadované měsíční výdaje [částka] a interní splátky PF [částka]. Své poměry doložil pracovní smlouvou a výpisy z účtu za první tři měsíce roku 2018. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, vyplněné smluvními stranami dne [datum], vyplynulo, že žalovaný označil jako pravidelný měsíční příjem z pracovního poměru částku ve výši [částka], ostatní příjmy [částka] a další čisté příjmy domácnosti – [částka]. Ke svým výdajům uvedl, že se pohybují kolem [částka] měsíčně, interní splátky PF činily [částka] měsíčně. K žádosti doložil pracovní smlouvu uzavřenou na neurčito, dva výpisy z účtu. 8. Z tabulky umoření – souhrnné informace ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný v době od [datum] do [datum] zaplatil [částka]. Z tabulky umoření – souhrnné informace ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný ze zápůjčky nic nesplatil. 9. Z úřední činnosti soudu je známo, že v době od [datum] do [datum] byla vedena exekuce na majetek žalovaného k vymožení dluhu ve výši [částka] (spis Okresního soudu v Mostě [spisová značka]), v době od [datum] do [datum] byla vedena exekuce na majetek žalovaného k vymožení dluhu v celkové výši [částka] (spis Okresního soudu v Mostě sp. zn. [spisová značka]). 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z její přílohy a z oznámení o postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávky za žalovaným přešly na žalobkyni a že žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení. 11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka] (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). 12. Soud má za prokázané, že v době, kdy byly uzavírány smlouvy o zápůjčkách, byla proti žalovanému vedena dvě exekuční řízení. V době uzavření smlouvy [číslo] šlo o exekuční řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl vymáhán dluh v celkové výši [částka], v době uzavření smlouvy [číslo] šlo o řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl vymáhán dluh ve výši [částka]. Tuto skutečnost bylo možné zjistit z registru prohlášených exekucí. V době uzavření smluv měl žalovaný u předchůdce žalobkyně další duhy, což je patrné ze smluv samotných, z nichž vyplynulo, že část finančních prostředků byla vždy použita na refinancování dříve poskytnuté zápůjčky, zákaznické karty pak obsahují informace o interních splátkách, přičemž je zjevné, že se výše interních splátek zvyšovala. V červenci 2019, kdy byla uzavírána smlouva [číslo] činila výše interních splátek již [částka] měsíčně. Žalovaný bydlel v nájmu v [obec] a měsíční výdaje, které měly zahrnovat i náklady na bydlení, odhadl nejprve na [částka], později na [částka] měsíčně. Takto stanovené výdaje jsou podle názoru soudu silně podhodnocené. V úrovni 8 000 – [částka] se běžně pohybovala jen cena nájemního bydlení v [obec], k tomu však bylo třeba připočíst i náklady na stravu, na dopravu, ošacení apod. 13. Je bez pochyb, že předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného zápůjčky splácet, zkoumal ji