11 C 279/2022-29 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody způsobené žalovanou u poškozené [jméno] [příjmení] dne [datum] vytopením bytu. Příčinou škody byl únik vody v bytě žalované. Žalobkyně uhradila poškozené škodu z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění domácnosti. Následně žalobkyně požadovala náhradu škody po žalované, která tak dosud neučinila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaná způsobila škodu poškozené [jméno] [příjmení] dne [datum] vytopením jejího bytu z důvodu závady na vodovodní baterii žalované (oznámení škodní události ze dne [datum], zápis o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne [datum]). Žalobkyně provedla prohlídku závad způsobených žalovanou (příloha k oznámení škodní události, fotodokumentace). Žalobkyně poškozené vyplatila pojistné plnění ve výši 13 069 Kč, když skutečná škoda byla ve výši 11 748 Kč (pojistná smlouva, doklad o výplatě pojistného plnění, ukončení likvidace pojistné události ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění předžalobní výzvou (výzva ze dne [datum], dodejka). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ust. § 2984 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. platí, že„ Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění.“ Dle ust. § 2900 cit. zák. platí, že„ Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“ Dle ust. § 2911 cit. zák. platí, že„ Způsobil-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.“ Dle ust. 1970 cit. zák. platí, že„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovení.“ Výše úroku z prodlení je stanovena ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., k datu počátku prodlení žalované od [datum]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 824,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 748 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.