11 C 341/2022-23 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu zaplacení částky 1 300 Kč, což odůvodňuje tím, že dne [datum] provedl odtah vozidla [registrační značka] z místní komunikace v [obec] v souladu s ustanovením § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Vozidlo bylo naloženo na odtahový vůz a po odpadnutí důvodů pro jeho naložení vráceno zpět na původní místo. Cenu za tento technický úkon stanoví nařízení Hlavního města Prahy částkou 1 300 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce provedl technický úkon a to naložení vozidla ve vlastnictví žalovaného na odtahový vůz a po odpadnutí důvodu pro jeho naložení vrácení zpět na místo (protokol o odtahu vozidla). Žalovanému byla za tento úkon účtována částka 1 300 Kč, kdy byl neúspěšně o úhradu upomínán (protokol o odtahu vozidla, výzva k úhradě, dodejka). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: dle nařízení [číslo] na základě zákona č. 131/2000 Sb., je maximální cena za technický úkon provedený s vozidlem částka 1 300 Kč (§ 2 odst. 2) nařízení). Úrok z prodlení soud přiznal žalobci dle ust. § 1970 obč. zák., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ke dni následujícímu po splatnosti dlužné částky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.