11 C 43/2022-15 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nevrácené poměrné části jistoty žalovanou žalobci po skončení nájemní smlouvy, uzavřené mezi účastníky dne [datum] Nájemní smlouva přitom byla ukončena dohodou stran ke dni [datum] a žalobce obdržel od žalované pouze poměrnou část jistoty ve výši 12 000 Kč dne [datum]. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu k bytu [číslo] v obci [obec], [ulice a číslo] (nájemní smlouva). Žalobce žalované uhradil na jistotě částku 30 000 Kč (pokladní doklad). Dohodou stran byla nájemní smlouva ukončena ke dni [datum], kdy došlo k předání bytu (elektronická komunikace). Účastníci se dohodli na odpočtu jednoho měsíčního nájmu z jistoty (dohoda). Žalovaná žalobci vrátila z jistoty pouze částku 12 000 Kč dne [datum] převodem na účet žalobce (účet). Žalobce žalovanou vyzval opakovaně k vrácení zbylé části jistoty (dopisy žalobce). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: dle ust. § 2254 odst. 2 zák. č. 89/2012 sb., občanský zákoník,„ Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci, započte přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.“ Podle ust. § 1970 obč. zák. platí, že„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení zodpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 623 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 485 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, cestovní náklady ve výši 1 328 Kč a náhrada za promeškaný čas ve výši 6 půlhodin na cestu z [obec] do [obec] a zpět, tedy 600 Kč dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a.t.