12 C 385/2022-23 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 11 265,10 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně je žalobkyně provozovatelkou distribuční soustavy a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny. Pracovníky [právnická osoba] [anonymizováno] a. s., zplnomocněnou žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa] (dále jen„ odběrné místo“) neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, a to neoprávněným připojením odběrného místa k distribuční síti. Následkem tohoto jednání vznikla žalobkyni škoda, kterou požaduje nahradit. O výši škody za neoprávněně odebranou elektřinu bylo pravomocně rozhodnuto v přestupkovém řízení rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2022, č. j. [spisová značka], ve kterém byla žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši 2 762,86 Kč. Se zjištěním neoprávněného odběru vznikly žalobkyni náklady ve výši 11 265,10 Kč, představující náklady, které žalobkyně nahradila [právnická osoba] [anonymizováno] a. s. za zjištění neoprávněného odběru. Částku 14 027,96 Kč vyfakturovala žalobkyně žalované a vyzvala žalovanou k zaplacení. Žalovaná nezaplatila ničeho. Žalobkyně tak v tomto řízení požaduje po žalované nahradit náklady, které vynaložila žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru a zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 14 027,96 Kč představující celkovou škodu, kterou způsobila žalovaná žalobkyni neoprávněným odběrem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z rozhodnutí Magistrátu města Most ze dne 30. 3. 2022, č. j. MmM/043132/2022 soud zjistil, že v přestupkovém řízení byla žalovaná uznána vinnou, že na odběrném místě odebírala neoprávněně elektřinu. Za toto jednání jí byla mimo jiné uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši 2 762,86 Kč. 5. Z protokolu o kontrole soud zjistil, že neoprávněný odběr elektřiny zjistili zaměstnanci [právnická osoba] [anonymizováno] a. s., a to dne [datum], na základě kontroly [číslo]. Neoprávněný odběr byl prováděn neoprávněným připojením odběrného místa k distribuční síti. 6. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalobkyně za zjištění neoprávněného odběru zaplatila [právnická osoba] [anonymizováno] a. s . částku 11 265,10 Kč. 7. Z faktury ze dne [datum], [variabilní symbol], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení 14 027,96 Kč nejpozději do [datum]. 8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny, a to neoprávněným připojením odběrného místa k distribuční síti. Za to byla žalovaná uznána vinnou z přestupku a byla jí uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši 2 762,86 Kč. Za zjištění neoprávněného odběru zaplatil žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] a. s . částku 11 265,10 Kč. Následně vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení celé dlužné částky ve výši 14 027,96 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná ničeho nezaplatila a je v prodlení. 9. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo předloženými důkazy prokázat, že žalovaná prováděla na odběrném místě neoprávněný odběr a v souvislosti s neoprávněným odběrem vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 14 027,96 Kč, přičemž část nároku na náhradu škody ve výši 2 762,86 Kč byla žalobkyni pravomocně přiznána v rozhodnutí o přestupku žalované. Z důvodu, že je žalovaná v prodlení s plněním svých povinností, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 265,10 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.