13 C 348/2021-25 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se domáhal zaplacení částky 30 720 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] dne [datum], na základě níž předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce 33 920 Kč (20 000 Kč – půjčka a 13 920 Kč - souhrnný poplatek), a to formou 53 týdenních splátek po 640 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, během níž žalovaný své závazky neplnil řádně a včas. Poslední splátku uhradil žalovaný dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce v souladu se Smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činí 18 113,21 Kč na půjčce a 12 606,79 Kč na poplatku. V žalobě dále žalobce uvedl, že na něho pohledávka přešla v důsledku postoupení na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem dne [datum] a že postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle § 101 ods.3 o.s.ř. Ze skutkových okolností uvedených v žalobě, které soud považoval pro účely rozhodnutí za nesporné, vyplynulo, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit celkem 33 920 Kč, ale půjčku přestal splácet. Právní posouzení vychází z § 657 a násl. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ve znění účinném do 31.12.2013, podle kterých platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Výrok o povinnost platit úrok z prodlení vychází z § 517 odst. 2 obč. zák., jeho výše pak z nař. vlády 351/2013 Sb. a z čl. 3 Smluvních podmínek. Posouzení vychází z právního předpisu zrušeného ke dni 1.1.2014 zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť podle jeho § 3028 odst. 3 platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti ze smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti, se řídí dosavadními právními předpisy. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci úspěch. Žalobci, který měl ve věci úspěch, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly zaplacením soudního poplatku – 1 229 Kč a v souvislosti s právním zastoupením. Za právní zastoupení mu byla přiznána odměna za tři úkony právní pomoci po 500 Kč, tři režijní paušály (paušální náhrady hotových výdajů) po 100 Kč a 21% DPH. Celkové náklady řízení činí 3 407 Kč.