32 C 147/2022-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 482.633,56 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 12.059,81 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 4,99 % ročně z částky 482.633,56 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se smluvními úroky z prodlení ve výši 9.451,58 Kč, dále spolu se smluvními úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 482.633,56 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.600 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo]“, kterou uzavřel žalobce se žalovanou dne [datum], na základě které žalobce poskytl žalované účelový úvěr ve výši 500.000 Kč, a to za účelem koupě družstevního podílu a následné rekonstrukce družstevního bytu. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách a proto žalobce od smlouvy odstoupil, pohledávku zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 482.633,56 Kč je tvořena pouze jistinou úvěru. Žalobce dále požadoval zaplacení částky 1.600 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní a zákonné úroky za období, ve výši a z částek, jak jsou specifikovány výše. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se nedostavila, avšak svoji neúčast řádně omluvila. 3. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE a E, že proti žalované nebyla nikdy vedena žádná exekuční řízení. Soud proto dospěl k závěru, i vzhledem k obsahu spisu, že žalovaná byla v daném případě úvěruschopná. 4. Žalobce na výzvu soudu doplnit svá žalobní tvrzení o tom, jak byla v daném případě prověřena úvěruschopnost žalované, a to ve svém podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 16). Žalobce uvedl, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel z informací, které poskytla žalovaná v žádosti o úvěr, tyto informace následně ověřil a doplnil informacemi z dostupných registrů. Žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel zejména z jejích příjmů, výdajů, majetkových poměrů a informací z dostupných bankovních i nebankovních registrů, a z dalších dostupných databází, včetně insolvenčního rejstříku a interní evidence dotazů exekučních orgánů České republiky. K těmto tvrzením žalobce doložil příslušné listinné důkazy, které byly dále rozepsány níže. Soud dospěl k závěru, že žalobce dostatečně prokázal, že před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně prověřil její úvěruschopnost a na základě relevantních podkladů dospěl k závěru, že žalovaná byla úvěruschopná. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši jistiny, tzn. výši poskytnutého úvěru, tj. 500.000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit žalobci v pravidelných 181 splátkách po 560 Kč, s poslední splátkou ve výši 3.976,17 Kč, která měla být uhrazena do [datum]. Dále celkovou částku, kterou je potřeba zaplatit ve výši 715.492,98 Kč, výpůjční úrokovou sazbu 4,99 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (dále jen RPSN) ve výši 5,21%. Zároveň měl soud za prokázané, že žalované byl úvěr poskytnut za účelem koupě a rekonstrukce družstevního bytu. Podpisová sekce – kde jsou podpisy zprostředkovatele a žalované ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaná výše uvedenou smlouvu osobně podepsala v provozovně zprostředkovatele, který před podpisem smlouvy řádně ověřil její totožnost. Všeobecnými úvěrovými podmínkami ze dne [datum] měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Potvrzením o zaplacených úrocích za rok 2020 ze dne [datum] měl soud za prokázané, že v roce 2020 žalovaná uhradila na úrocích z úvěru částku ve výši celkem 26.230,04 Kč. Potvrzením o zaplacených úrocích za rok 2021 měl soud za prokázané, že do srpna 2021 uhradila žalovaná na úrocích z úvěru částku ve výši 17.332,53 Kč, od září do prosince neuhradila žalovaná na úrocích z úvěru ničeho. Žádostí o výplatu ze dne [datum] – podepsanou vlastnoručně žalovanou – měl soud za prokázané, že žalovaná uvedeného dne požádala o výplatu celé částky úvěru. Oznámením o čerpání úvěru na bydlení ze dne [datum] ve výši 500.000 Kč měl soud za prokázané, že uvedeného dne byla ze strany žalobce žalované celá částka úvěru vyplacena. Výpisy z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru za rok 2019 ze dne [datum], za rok 2020 ze dne [datum] a za rok 2021 ze dne [datum] měl soud za prokázaný průběh čerpání a splácení, respektive nesplácení úvěru žalovanou, stejně tak jako strukturu a výši dluhu. Poslední výzvou k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne [datum] + fotokopií obálky od doporučené zásilky měl soud za prokázané, že žalobce opakovaně před podáním žaloby řádně vyzýval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, přičemž tato výzva se dostala do dispozice žalované. Stav pohledávky bez odpočtu úroků k [datum], který je interním dokumentem žalobce, měl soud za prokázanou výši a strukturu dluhu k uvedenému dni. Úroky z úvěru za období od [datum] do [datum], který je interním dokumentem žalobce, měl soud za prokázanou strukturu a výši úroků z úvěru za uvedené období. Žádostí o úvěr fyzické osoby a návrh parametrů smlouvy ze stavebního spoření ze dne [datum] (na čl. 18 – 20) + Návrhem na úvěr ze dne [datum] (na čl. 24 – 25) měl soud za prokázané, že žalovaná v rámci žádosti o úvěr sama poskytla žalobci relevantní informace o své osobě a o svých majetkových poměrech, zejména to, že nemá žádné závazky z minulosti, není proti ní vedena žádná exekuce, žije v pronajatém bytě, má [anonymizováno] vzdělání a je [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] a od roku [rok] se živí [anonymizováno]. Její měsíční příjmy činní částku ve výši [částka] a splácí jeden úvěr, měsíční splátka činí [částka], [anonymizována dvě slova] a je [anonymizováno]. Hodnocení registry – detail ze dne [datum] + Hodnocení bonity – duben 2018 + Aplikačním scoringem – Vyhodnocení domácnosti účastníka (na čl. 26 – 30) měl soud za prokázané, že žalobce získané informace o žalované prověřil a vyhodnotil je s přihlédnutím k výši úvěru a účelu, ke kterému je poskytován a dospěl k závěru, že žalovaná je bonitní a je úvěruschopná. Přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok [rok] (na čl. 21 – 23) měl soud za prokázané, že žalovaná vykázala v rámci svého [anonymizováno] za rok [rok] příjmy ve výši [částka], jiné příjmy neměla a základ daně tak činil částku [částka]. Potvrzení o provedené platbě dne [datum] ve výši 25.425 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázanou platbu z bankovního účtu žalované ve výši 25.425 Kč dne [datum]. Potvrzení o provedené platbě dne [datum] ve výši 5.776 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázanou platbu z bankovního účtu žalované ve výši 5.776 Kč dne [datum]. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 6. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 500.000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svému závazku poskytnout žalované úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr žalobci vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. 7. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro