32 C 345/2021-49 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 41.671,73 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41.671,73 Kč od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], údajně se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr ve výši 41.671,73 Kč, přičemž toto tvrzení žalobce neodpovídá skutečnosti, jak bude podrobněji vyloženo dále. Žalobce dále v žalobě uvedl, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky, posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum], 2x Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Skutkový stav, který byl jednak podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který bude zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky [právnická osoba] doručená soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patří žalovanému (na čl. 24) + Výpisem z běžného účtu žalovaného (na čl. 25), měl soud za prokázanou platbu od právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 2.000 Kč dne [datum]. Přehledem čerpání (na čl. 31 – 32) měl soud za prokázané, že na konto smlouvy od žalovaného došlo právnímu předchůdci žalobce nebo žalobci v období od [datum] do [datum] celkem 118.263 Kč, tzn. více, než bylo dle sdělení žalobce právnímu předchůdcem žalobce žalovanému plněno, tzn., že v tomto případě ani nevzniklo žalovanému žádné bezdůvodné obohacení, neboť údajně poskytnutá částka žalovanému činila pouze 106.642,51 Kč, i když soud i o této výši poskytnutých finančních prostředků má své pochybnosti – viz v podrobnostech dále. Ověřením úvěruschopnosti klienta (na čl. 33) – jde o vyjádření právního předchůdce žalobce měl soud za prokázané, že v tomto případě jde pouze o listinu vyhotovenou právním předchůdce žalobce, takže i když měl soud za prokázaný obsah této listiny, v žádném případě touto listinou neměl za prokázané, že skutečně v listině popsaným způsobem právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného zjišťoval, a to zejména za situace, kdy k tvrzením obsaženým v této listině žalobce soudu nepředložil žádné jiné listinné důkazní prostředky. Listinou nazvanou:„ [jméno] application info“ ze dne [datum] – jde o interní dokument právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázané vyplacení částky 2.000 Kč na účet patřící žalovanému, přičemž tuto částku potvrzuje i odpověď banky viz – první odrážka v seznamu důkazů. Platebními informacemi právního předchůdce žalobce ze dne [datum] (jedná se pouze o jednu listinu) měl soud za prokázané pouze to, jak žalobce dospěl k částce 41.671,73 Kč, neboť se jedná o částku označenou jako Aktuální celková dlužná částka k datu splatnosti (kteréžto datum však v listině uvedeno není) ve výši 41.671,73 Kč, která je v této listině uvedena, avšak tato částka dle této listiny není jistinou úvěru tak, jak by se mohlo zdát, ze slov, která použil žalobce v žalobě, kdy uvedl, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 41.671,73 Kč, přičemž z listiny rozebírané v tomto subodstavci je patrné, že částka 41.671,73 Kč obsahuje jak tzv. náhrady účelně vynaložených nákladů, tak úroky z úvěru, naopak neobsahuje žádné výběry, ale zejména obsahuje tzv. zůstatek po poslední platbě 38.697,08 Kč – o němž soud vůbec netuší, co obsahuje, resp. z čeho se skládá a soud se tak může pouze dohadovat o tom, že se skládá z podobně nejasně tvořených částek tak, jak jsou i uvedeny v této listině„ Platební informace“, přičemž podle soudu je i velmi podivné, že tato listina neobsahuje datum vydání, což je u právního dokumentu opravdu zcela neobvyklé a nestandardní. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] – nepodepsanou oběma smluvními stranami, tzn. nepodepsanou účastníky, nepodepsanou žalovaným ani právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy bylo dle žaloby žalováno) touto smlouvou měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána žalovaným, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud však na druhou stranu neměl za prokázané, zda tuto smlouvu vůbec uzavřel žalovaný a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaný údajně při její údajném uzavírání seznámil, ani to, zda to byl skutečně žalovaný, kdo smlouvu uzavřel. <b>Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum]</b> Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru – nepodepsanými žalovaným, tzn. nepodepsané žalovaným ani právním předchůdcem žalobce s úvěrovým limitem 50.000 Kč, neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalovaného a rovněž právního předchůdce žalobce. Obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalovaného a rovněž právního předchůdce žalobce. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu tehdejšího trvalého pobytu žalovaného evidovaného v Centrální evidenci obyvatel. 4. Žalobce na výzvu soudu učiněnou a zvýrazněnou přímou v předvolání k ústnímu jednání, aby nejpozději u ústního jednání soudu sdělil, kolik žalovaný na žalobcem tvrzený úvěr celkem čerpal a zejména kolik splatil, reagoval Přehledem čerpání (na čl. 31 – 32), kterým měl soud za prokázané, že na konto smlouvy od žalovaného došlo právnímu předchůdci žalobce nebo žalobci v období od [datum] do [datum] celkem 118.263 Kč, tzn. více, než bylo dle sdělení žalobce právnímu předchůdcem žalobce žalovanému plněno, tzn., že v tomto případě ani nevzniklo žalovanému žádné bezdůvodné obohacení, neboť údajně poskytnutá částka žalovanému činila pouze 106.642,51 Kč, i když soud i o této výši poskytnutých finančních prostředků má své pochybnosti a rovněž soud netuší na jaké„ údajné“ nároky byly tyto případné platby započítány. 5. Žalobce rovněž žádnými listinnými důkazními prostředky neprokázal svá tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem, a tato jeho tvrzení zůstala tedy pouhými neprokázanými tvrzeními. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalovaného nijak prověřovány nebyly. 6. Z výše podrobněji rozebraných listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že by to byl konkrétně žalovaný, kdo tvrzenou smlouvu uzavřel s právním předchůdcem žalobce. Při uzavírání tvrzené smlouvy nebyla nijak platně zjištěna (ověřena) totožnost žalovaného. Pouhé poskytnutí osobních údajů není řádným zjištěním a tím méně ověřením totožnosti. Údaje o čísle účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi mnohokrát opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Není tak vůbec nijak prokázáno, že právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy se žalovaným. 7. Smlouva nebyla žalovaným podepsána (ani nikým jiným a to včetně právního předchůdce žalobce) a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, o kterém žalobce tvrdil, že s ním žalovaný údajně souhlasil. Tvrzení žalobce, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž údajně žalovaný souhlasil. 8. Soud tak nemá na jisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný, že smlouva byla uzavřena se žalovaným, ani že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 9. Soud se dále zabýval tím, zda