32 C 350/2019-65 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 52.859,79 Kč spolu s úrokem z úvěru a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku – to vše z titulu„ Smlouvy o hotovostním úvěru [číslo]“, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované bezúčelový úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách a proto právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil, pohledávku zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 52.859,79 Kč je tvořena jistinou úvěru 47.010,40 Kč, smluvní pokutou 1.500 Kč, dlužným smluvním úrokem 2.853,47 Kč a smluvní pokutou z nesplacené jistin a úroků 1.495,92 Kč. 2. Právní nástupnictví bylo v této věci změněno, kdy původní žalobce [právnická osoba] nejprve změnilo obchodní firmu na [právnická osoba] a poté došlo k fúzi sloučením společnosti [právnická osoba] jako zanikající společnosti s nástupnickou společností [právnická osoba] – o tomto soud rozhodl samostatným usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. 3. Soud považuje za vhodné připomenout, že řízení bylo v minulosti ze zákona přerušeno, avšak usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], bylo schválené oddlužení žalované zrušeno, neboť dlužnice (žalovaná) rezignovala dlouhodobě na povinnosti v oddlužení a neplnila stanovené podmínky oddlužení. 4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se nedostavila, a svoji neúčast řádně neomluvila. 5. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE a E, že proti žalované nebyla nikdy vedena žádná exekuční řízení. Soud proto dospěl k závěru, i vzhledem k obsahu spisu, že žalovaná byla v daném případě úvěruschopná. <i>Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalované:</i> 0 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. 6. Žalobce na výzvu soudu doplnit svá žalobní tvrzení o tom, jak byla v daném případě prověřena úvěruschopnost žalované, a to ve svém podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 61). Žalobce uvedl, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel z informací, které poskytla žalovaná v žádosti o úvěr, tyto informace následně ověřil a provedl detailní rozbor současných či minulých úvěrů žalované, a doplnil informacemi z dostupných registrů. Žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel zejména z jejích příjmů, výdajů, majetkových poměrů a informací z dostupných bankovních i nebankovních registrů, a z dalších dostupných databází, včetně insolvenčního rejstříku a interní evidence dotazů exekučních orgánů České republiky. K těmto tvrzením žalobce doložil příslušné listinné důkazy, které jsou dále rozepsány níže. Soud dospěl k závěru, že žalobce dostatečně prokázal, že před uzavřením smlouvy se žalovanou právní předchůdce žalobce řádně prověřil její úvěruschopnost a na základě relevantních podkladů dospěl k závěru, že žalovaná byla úvěruschopná. 7. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Smlouvou o hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum] – podepsaná žalovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši jistiny, tzn. výši poskytnutého úvěru, tj. 50.000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit žalobci v pravidelných 38 splátkách po 1.633 Kč, s poslední splátkou, kterou měl právní předchůdce žalobce dát vědět žalované po poskytnutí úvěru prostřednictvím portálu Zonky.cz, neboť její výše je závislá na přesném datu poskytnutí úvěru. Dále celkovou částku, kterou je potřeba zaplatit ve výši 63.030,94 Kč, úrokovou sazbu z úvěru 13,49 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (dále jen RPSN) ve výši 15,89 %. [příjmení] splatnost věru, tzn. datum poslední splátky stanoven na den [datum]. Zároveň měl soud za prokázané, že žalované byl úvěr poskytnut jako bezúčelový. Splátkovým kalendářem [číslo] měl soud za prokázané výši jednotlivých splátek, jejich rozpad na jistinu a úrok z úvěru. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně žalovanou seznámil se všemi parametry úvěru ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává platba ve výši 49.000 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované, měl soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta tato částka, čímž byl celý úvěr vyčerpán. Výpisem z úvěrového účtu [číslo] – splátkový kalendář měl soud za prokázané výši jednotlivých splátek, jejich rozpad na jistinu a úrok z úvěru. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce žalovanou řádně vyzval k dobrovolné úhradě dluhu, ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Výzvou před zesplatněním ze dne [datum] + elektronická doručenka [datum] měl soud za prokázané, že žalobce žalovanou řádně vyzval k dobrovolné úhradě dluhu. A dále fakt, že se tato výzva žalované dostala do dispozice. Ztrátou výhody splátek a zesplatnění úvěru + elektronická doručenka [datum] měl soud za prokázané, že žalobce žalovanou řádně vyzval k dobrovolné úhradě dluhu. A dále fakt, že se tato výzva žalované dostala do dispozice. Oboustrannou fotokopií OP žalované + Kopií cestovního pasu žalované měl soud za prokázané, že to byla skutečně žalovaná, s kým právní předchůdce žalobce smlouvu o úvěru uzavřel. Potvrzením o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaná řádně zákonem předepsaným způsobem uzavřela smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce. Potvrzením o vyplacení úvěru [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce finanční prostředky žalované skutečně bezhotovostním způsobem poskytl. <i>Důkazní prostředky k úvěruschopnosti:</i> Úvěrovou zprávou + Osobními informacemi + Příjmy – výdaje klienta + Osobními údaji žalované + Produkty Zonky a úvěry + Výpisem BAAPI (Trask) – jde o výpis z účtu žalované, k němuž má přístup pouze žalovaná a to zadáním přístupového hesla ([příjmení]) do svého účtu – měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 8. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 50.000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce svému závazku poskytnout žalované úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. 9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou ná