32 C 400/2021-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 15.685 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.685 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru“, kterou údajně uzavřel žalobce se žalovanou asi dne [datum] – přičemž toto datum není jisté, protože tzv. smlouva není nikterak datována – což je u právního dokumentu opravdu na pováženou (údajně v elektronické podobě), na základě které žalobce údajně poskytl žalované úvěr ve výši 14.000 Kč. Žalovaná na konto smlouvy uhradila 1.000 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala – respektive na její účet byla částka 14.000 Kč zaslána, avšak řádně a včas jej nesplatila v údajně dohodnutém termínu do [datum], splatnost úvěru nastala ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 15.685 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 13.000 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2.685 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Odpovědí banky [právnická osoba] doručená soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patří žalované (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalované, měl soud za prokázanou platbu od žalobce žalované ve výši 14.000 Kč dne [datum] (na čl. 20-21). Smlouvou o spotřebitelském úvěru – asi ze dne [datum] měl soud za prokázané, že tato smlouva nebyla vůbec žalovanou podepsána a to, že byla tzv. podepsána SMS kódem nepovažuje soud za prokázání podpisu smlouvy žalovanou… Potvrzením o platbě ve výši 14.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce zaslal na výše uvedený účet žalované uvedenou částku. <b>Detailem pohybu – Okamžitá příchozí platba ve výši 1 Kč z účtu žalované na účet žalobce</b> 3x Výpisy z běžného účtu žalované za měsíce [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] [rok] měl soud za prokázané, že ten, kdo jednal se žalobcem, disponoval těmito listinami žalované, což mohla být například osoba žijící se žalovanou ve společné domácnosti, jak se s tím soud ve své praxi opakovaně setkává. Oboustranná fotokopie Občanského průkazu žalované měl soud za prokázané, že ten, kdo jednal se žalobcem, disponoval občanským průkazem žalované, což mohla být například osoba žijící se žalovanou ve společné domácnosti, jak se s tím soud ve své praxi opakovaně setkává. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně před podáním žaloby vyzval žalovanou k dobrovolné) úhradě dluhu. Souhlasem se zpracováním osobních údajů měl soud za prokázaný obsah této listiny, avšak nikoliv to, zda tento souhlas skutečně učinila žalovaná. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této listiny s tím, že interní dokument žalobce, ale rozhodně touto listinou nemá soud za prokázané, že by žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost za žalované a to za situace, kdy žalovaná měla 3 exekuce před uzavřením smlouvy a to, že žalovaná měla dalších 6 exekucí po uzavření smlouvy, jednoznačně hovoří pro závěr soudu, že žalovaná nebyla úvěruschopná a rovněž pro závěr o tom, že žalobce řádně nezjišťoval, respektive neprověřoval úvěruschopnost žalované, neboť jinak by snadno dotazem na Centrální evidenci exekucí za poplatek pouhých 15 Kč zjistil skutečnost, že proti žalované byla vedena před uzavřením smlouvy 3 řízení EXE – tzn., že žalovaná fakticky úvěruschopná nebyla. Všeobecnými obchodními podmínkami měl soud za prokázaný obsah této listiny. Sazebníkem poplatků měl soud za prokázaný obsah této listiny. Metodikou posuzování úvěruschopnosti společnosti [právnická osoba] měl soud za prokázaný obsah této listiny. Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny. <i>4. Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalované:</i> 3 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 6 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. 5. Odpovědí banky [právnická osoba] doručená soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patří žalované (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalované, měl soud za prokázanou platbu od žalobce žalované ve výši 14.000 Kč dne [datum] (na čl. 20-21). 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. [bankovní účet] byla poskytnuta částka 14.000 Kč, a to převodem na tento účet dne [datum] (že šlo o účet patřící žalované, soud zjistil z odpovědi banky na č. l. 21). Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru/zápůjčce uzavřela se žalobcem skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobce tvrdil, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka 14.000 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. [bankovní účet] dne [datum], jak soudu na dotaz sdělila [právnická osoba] ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne [datum] (na čl. 20 – 22 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 14.000 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 13.000 Kč (neboť žalovaná údajně částku 1.000 Kč z jistiny uhradila) a z ní zákonné úroky z prodlení tak, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku. Částku 13.000 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobcem uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl. 7. Soud velmi apeluje na žalobce, aby při uzavírání smlouvy využíval možnosti faktického podpisu žadatelů o úvěr na smlouvách o úvěru, neboť soud nabyl přesvědčení, že smlouva byla uzavřena distančně (online) bez toho, aby někdo skutečně shlédl žadatele o úvěr – žalovanou a zkontroloval její občanský průkaz, který by skutečně žalovaná osobně předložila, což se při distančním uzavírání smluv kontroluje opravdu velice těžko. Z těchto důvodů se soudu jako nevhodné jeví podepisování smluv SMS kódem neboť žalobce pak není schopen prokázat, že smlouvu podepsala skutečně žalovaná. 8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 9. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhr