39 C 362/2021-18 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení výše uvedené částky peněz s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu na poskytování služeb elektronických komunikací dne [datum]. Na základě dodatku ke smlouvě se žalovaný zavázal užívat služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonních čísel [číslo] - datum uzavření smlouvy [datum], [číslo] - datum uzavření smlouvy [datum], [číslo] - datum uzavření smlouvy [datum]. V rámci dodatku ke smlouvě byl stanoven závazek na trvání vztahu v délce 24 měsíců (speciální nabídka) [příjmení] [příjmení], která umožnila žalovanému získat při dodržení stanovených podmínek slevu na odebrané zařízení. Pro případ porušení uvedených podmínek se žalovaný zavázal doplatit žalobkyni částku odpovídající skutečně vyčerpané slevě. Žalovaný odebral dne [datum] zboží - 3 ks tm [anonymizována tři slova] [rok] Celkem tedy žalovaný převzal zboží v ceně 5 985 Kč, přičemž uplatnil podmíněnou slevu AKCE [příjmení] [příjmení], v částce celkem 5 982 Kč. Při převzetí žalovaný zaplatil za toto zboží pouze částku 3 Kč. Žalovaný měl povinnost řádně využívat službu a platit za ní. Tuto povinnost však porušil, neboť nezaplatil vyúčtování za služby. Konkrétně nezaplatil vyúčtování [číslo] za zúčtovací období od [datum] do [datum], se splatností [datum] na částku 1 515,45 Kč, vyúčtování [číslo] za zúčtovací období od [datum] do [datum], se splatností [datum] na částku 1 379,86 Kč. V důsledku došlo k naplnění rozvazovací podmínky a žalobce tedy doúčtoval žalovanému zbývající část kupní ceny ve výši poskytnuté slevy. Protože šlo o doúčtování zbývající části kupní ceny, bylo doúčtování provedeno opravným daňovým dokladem – vrubopisem. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu neměli námitky proti tomu, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud učinil skutková zjištění popsaná v odstavci I. rozsudku. 4. Právní posouzení soudu se opírá o ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Kupní smlouva a další ujednání pak byla posouzena v souladu s § [číslo] a násl. a § 2079 a násl. občanského zákoníku občanského zákoníku, rovněž soud vycházel z ujednání mezi účastníky, a žalobě jako důvodné vyhověl. Žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobkyně, včetně žalovaného příslušenství pohledávky podle ust. § 1968 a násl. občanského zákoníku, ve stanovené lhůtě zaplatit. 5. O lhůtě splatnosti soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.