39 C 367/2021-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně požadovala zaplacení shora uvedené částky peněz s argumentací, že se dne [datum] žalobkyně při kontrole [číslo] prováděné prostřednictvím [právnická osoba], zjistila, že na odběrném místě nám. [ulice a číslo], [obec], je prováděn neoprávněný odběr elektrické energie dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Neoprávněným odběrem žalovaná způsobila žalobkyni škodu 13 548,96 Kč, tuto částku žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [variabilní symbol], se splatností dne [datum]. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně ode dne následující po splatnosti faktury. 2. Podle ust. § 115a o. s. ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě neměli účastníci námitky proti postupu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Skutkový stav soud zjistil z listinných důkazů, když byla soudu předložena faktura [právnická osoba] [číslo] z níž bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala odběr elektrické energie fakturou se splatností dne [datum] částkou 13 548,96 Kč. Z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a oznámení o výsledku kontroly vyplývá, že kontrola techniků v odběrném místě zjistila dne [datum] neoprávněný odběr elektřiny v bytě užívaném žalovanou, resp. na chodbě v 1. patře bytového domu, kde se byt nachází. Z výpočtu náhrady škody soud zjistil, že žalobkyně přímou škodu vzniklou v souvislosti s neoprávněným odběrem vypočetla částkou 2 105,45 Kč a celkové náklady se zjišťováním náhrady škody částkou 11 273,57 Kč. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby náhradu škody v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie žalobkyni uhradila, avšak neučinila tak. 4. Těmito důkazy byla skutková tvrzení žalobkyně spočívající v neoprávněném odběru elektřiny ze strany žalované v odběrném místě, vyúčtování náhrady škody, jakož i nezaplacení požadované části náhrady škody prokázána. 5. Na uvedený skutkový stav dopadá § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterého je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Nárok na náhradu škody vznikl v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl neoprávněným odběratelem elektřiny v odběrném místě, přičemž vzniklá škoda činí 13 548,96 Kč a žalovaná neprokázala, že by tuto částku žalobkyni zaplatila. Příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje ode dne následujícího po splatnosti faktury, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 7. Na základě skutkového stavu shora zjištěného a dle citovaných zákonných ustanovení, soud žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 548,96 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.