44 C 75/2020-56 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit plot jimi postavený, který odděluje pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území [obec] ve vlastnictví žalobce (resp. ve společném jmění žalobce a jeho manželky) od pozemku parc. [číslo] tamtéž vlastníka [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobce v žalobě a posléze v průběhu řízení argumentoval tím, že žalovaní vnikli z parc. [číslo] po odstranění jejich plotu z drátěného pletiva na pozemky žalobce výše uvedené. Původní plot postavený žalobcem na betonové podezdívce byl odstraněn a nahrazen plotem stávajícím (k popisu plotu viz níže). S tímto postupem žalobce nesouhlasil, neboť se žalovanými uzavřel dne [datum] dohodu, podle které žalobci přenechali plot oddělující parc. [číslo] od parc. [číslo] žalovaným a ti se zavázali udržovat ho v dobrém stavu. Tím, že žalovaní původní plot odstranili, ačkoli byl dle žalobce v dobrém stavu, a nahradili ho novým, stávajícím dřevěným, dohodu porušili (podle žalobce byl původní plot dán podle této dohody pouze do správy a jejich povinností bylo ho spravovat a udržovat ve stavu, jak činil žalobce, neměli však právo ho vyměnit, jak žalobce doplnil při jednání) a žalobce od ní proto odstoupil dopisem ze dne [datum]. Žalovaní však v jednání pokračovali i poté, a stejným způsobem odstranili plot i při hranici s parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalobce má za to, že žalovanými nově postavený plot zasahuje do pozemků žalobce. 2. K výzvě soudu žalobce konkretizoval žalobní návrh tak, že požaduje odstranit (pouze) tu část plotu, která byla žalovanými nově postavena na původní, dosud existující betonové podezdívce, a to při hranici s parc. [číslo] o délce [anonymizováno] metrů a při hranici s parc. [číslo] v délce [anonymizováno] metrů (ve směru k parc. [číslo]), tedy celkem v délce [anonymizováno] metrů (viz výzva soudu na č.l. 42 a sdělení žalobce na č.l. 46). 3. Žalobce tedy argumentuje (shrnuto) tím, že plot postavený žalovanými při hranici pozemku parc. [číslo] s pozemkem žalobce parc. [číslo] v délce 4,5 metrů a při hranici s na něj navazující parc. [číslo] v délce 12,64 metrů je postaven na podezdívce (zbytku podezdívky), kterou žalobce považuje za své vlastnictví, neboť ji v minulosti postavil (stavba tedy stojí„ na cizím“). Plot oddělující parc. [číslo] od pozemku žalobce parc. [číslo] v jeho zbývající části (nestojící na podezdívce) je podle žalobce neoprávněnou stavbou jednak proto, že a) je postaven na pozemku žalobce parc. [číslo] (tedy dle žalobce do tohoto pozemku přesahuje) a současně b) že plot při hranici s pozemkem parc. [číslo] (jako celek) byl dán žalobcům do správy, avšak od této dohody žalobce posléze odstoupil, když nesouhlasil s tím, jakým způsobem (a že vůbec) žalovaní oplocení obnovili. 4. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Nesporovali, že pozemek parc. [číslo] užívají, i když nejsou jeho vlastníky a že předmětný plot postavili. Nesouhlasili se žalobcem v tom, že plot (v jakémkoli místě) přesahuje do pozemků žalobce. 5. Soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [obec] je [jméno] [celé jméno žalovaného], jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] (č.l. 6). Předmětný pozemek vznikl oddělením části parc. [číslo] parc. [číslo] tamtéž, jak soud zjistil z geometrického plánu [titul]. [příjmení] [číslo] včetně výkazu porovnávajícího dosavadní a nový stav údajů v katastru nemovitostí. Vlastnické právo k oddělenému pozemku nabyl na základě směnné smlouvy uzavřené mezi ním a žalobcem (resp. manželi [příjmení]), jak plyne ze směnné smlouvy uzavřené dne [datum] (č.l. 14). 6. Z listiny označené„ Prohlášení o vlastnictví plotu mezi našimi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]“ podepsané dne [datum] (tedy po uzavření směnné smlouvy) soud zjistil, že žalobce a jeho manželka převedli vlastnictví k plotu oddělujícího v té době pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] na žalované. Žalovaní se v souvislosti s tím zavázali ho na své náklady opravit a udržovat. 7. Z nesporných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaní pozemek parc. [číslo] užívají a právě oni, ač nejsou vlastníky pozemku, stávající plot (v podobě zachycené na fotografiích pořízených soudem) po celé hranici mezi pozemkem parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] postavili. 8. Při prohlídce na místě samém soud zjistil, že výše uvedené pozemky žalobce a pozemek [jméno] [celé jméno žalovaného] je oddělen plotem nezjištěné celkové délky, který je tvořen dřevěnými plotovkami (fošnami) nezjištěné výšky, a to po celé jeho délce. Po celé své délce jsou plotové fošny uchyceny na páskovině umístěné ve dvou řadách nad sebou. Páskovina je nesesna kovovými tyčemi umístěnými po celé délce v pravidelných rozestupech. Směrem od pozemku parc. [číslo] k parc. [číslo] jsou kovové tyče uchyceny v původní zachovalé betonové podezdívce nezjištěné délky (zachyceno na fotografii pořízené soudem pří místním šetření – označené [číslo]). Ve zbývající části plotu pokračujícímu směrem k pozemku parc. [číslo] kde podezdívka není zachována, jsou kovové tyče zabudovány do betonového lože směřujícího pod pozemek do nezjištěné hloubky (viz fotografie [číslo]). 9. Z technické zprávy [titul]. [příjmení] ze dne [datum] předložené žalobcem k prokázání svého tvrzení o přesahu plotu soud zjistil, že plot postavený mezi předmětnými pozemky v žádné své části nezasahuje do pozemků žalobce. Směrem od parc. [číslo] k parc. [číslo] přibližně do poloviny celkové délky plotu (dle grafického zachycení naměřených dat) je plot postaven maximálně na samotné hranici (tedy i v části, na které je podezdívka), ve zbývající části směrem k parc. [číslo] je umístěn na pozemku parc. [číslo]. 10. Z technické zprávy a grafického zachycení situace [titul]. [příjmení] ze dne [datum] předložené žalovanými soud zjistil, že plot mezi předmětnými pozemky (včetně části, na které je podezdívka) je postaven na parc. [číslo] v žádné své části nepřesahuje na některý z pozemků žalobce. 11. Podle § 1085 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobce neprokázal, že plot postavený žalovanými zasahuje v předmětné části, tj. dle žalobce při hranici pozemku parc. [číslo] s pozemkem žalobce parc. [číslo] v délce 4,5 metrů a s pozemkem parc. [číslo] v délce 12,64 metrů, do těchto pozemků žalobce. 13. Z obou výše uvedených technických zpráv má soud za prokázané, že plot (i s přihlédnutím k možným odchylkám) je v části, kde hraničí s parc. [číslo] částečně s parc. [číslo] (tzn. v místě, kde je postaven na podezdívce), postaven maximálně na samotné hranici mezi pozemky žalobce parc. [číslo] parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] (to plyne z technické zprávy [titul]. [příjmení]), ve zbývající části je pak oběma zprávami shodně prokázáno, že je umístěn na pozemku parc. [číslo]. Plot tedy do pozemků žalobce v žádné své části nezasahuje. 14. K námitce žalobce, že podezdívka, na níž je plot dílem postaven (žalovaní do ní zapustili kovové tyče), je jeho vlastnictvím, protože ji v minulosti (dle žalobce v devadesátých letech) postavil, soud učinil následující závěr. 15. Podle § 506 odst. 1 o.z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Podle § 3054 odst. 1 o.z. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. 16. S ohledem na uvedenou právní úpravu má soud za to, že pokud žalobce původní plot na podezdívce (resp. podezdívku) postavil (lhostejno v jaké délce), stala se tato stavba s účinností od [datum] nejdříve součástí pozemku žalobce (a jeho manželky) a posléze, v důsledku oddělení parc. [číslo] z pozemku žalobce parc. [číslo] směnou této oddělené části součástí parc. [číslo] tedy vlastnictvím [jméno] [celé jméno žalovaného], jak lze dovodit z prakticky z obou technických zpráv. Pokud tedy žalovaní postavili plot na dosud zbývající části podezdívky, která je podle technické zprávy a zaměření [titul] [příjmení] na pozemku par.c. [číslo] (podle technické zprávy a zaměření [titul]. [příjmení] maximálně na samé hranici pozemků), pak žalovaní do vlastnického práva žalobce nijak nezasáhli. Argument žalobce, že podezdívku v minulosti postavil a dosud se cítí být jejím vlastníkem, tak nemůže s ohledem na shora uvedené nyní obstát. Ze stejného důvodu nemůže obstát ani argument, že ohledně plotu (jeho části) dosud stojícího na podezdívce