48 C 67/2022-28 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého tak, že žalované bylo dne [datum] předchůdkyní žalobkyně plněno ve výši [částka] na její účet č. [bankovní účet] z titulu neplatné úvěrové smlouvy. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem [právnická osoba] postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Výpis z účtu ze dne [datum] prokazuje, že byla částka ve výši [částka] poukázána na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [příjmení]. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] prokazuje postoupení pohledávky za žalovanou společností [právnická osoba], žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za ní. Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení před podáním žaloby. Po rozhodnutí ve věci byla soudu doručena zpráva [právnická osoba], ze které vyplývá, že částka [částka] byla zaslána z účtu [anonymizováno] dne [datum] na účet, jehož majitelem je [jméno] [příjmení], [rodné číslo], tedy potvrzuje shora uvedené vyplývající z výpisu z účtu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru, že částka [částka] nebyla poukázána na účet žalované. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Jelikož soud zjistil, že nebylo prokázáno poskytnutí jakýchkoli finanční prostředků předchůdcem žalobkyně na účet žalované, soud žalobu zcela zamítl, neboť žalované tak nemohla vzniknout povinnost vydat bezdůvodné obohacení, když k žádnému nedošlo. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované vzniklo sice právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, ale pro její pasivitu jí žádné náklady nevznikly, žádný z účastníků řízení proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.