50 C 116/2021-44 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím a 2 333 Kč s tvrzením, že původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 16 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala do [datum] úvěr vrátit a zaplatit původní věřitelce poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 333 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě nezaplatila ničeho a je v prodlení. Původní věřitelce tak vedle původního nároku vznikl prvním dnem prodlení žalované též nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky a nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru. 2. Pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila [datum] původní věřitelka na žalobkyni. 3. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby prokázala, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. V podání z [datum] žalobkyně uvedla, že nedisponuje dokumenty prokazujícími, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Z tohoto důvodu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 2 333 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 333 Kč. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka a žalovaná uzavřely [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 16 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala do [datum] úvěr vrátit a zaplatit původní věřitelce kapitalizovaný úrok ve výši 4 333 Kč. 7. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaná ve stanovené lhůtě nezaplatila ničeho a je tak v prodlení. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila [datum] pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. 9. Z výzvy před podáním žaloby z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě (v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby) vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že původní věřitelka žalované poskytla plnění a za toto plnění nezaplatila žalovaná ničeho, ačkoliv k tomu byla žalobkyní vyzvána. Z důvodu, je žalovaná v prodlení, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Jelikož žalobkyně požadovala pouze vypořádání dlužné jistiny, vypořádal soud nárok žalobkyně podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení za celkem 3 úkony právní služby po 300 Kč včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a daně z přidaného hodnoty ve výši 21 %.