60 C 185/2021-25 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení dlužného nájemného a nedoplatku z vyúčtování služeb. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Oprávněno nároku žalobkyně ani výši žalobou uplatněné pohledávky od podání žaloby nijak nezpochybnil. Se zřetelem k prohlášení účastníků řízení podle ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání a bez provedení dokazování, když před rozhodnutím vycházel ze žaloby a z listinných důkazů tak, jak byly soustředěny v souvisejícím spise. Soud má takto za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které žalovaný užíval byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše 40,81 m2, nacházející se v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], nacházejícího se na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 2 654 Kč. Od [datum] se žalobkyně s žalovaným dodatkem k nájemní smlouvě [číslo] dohodly na navýšení měsíčního nájemného na částku 2 679 Kč. Nájemní vztah založený nájemní smlouvou skončil uplynutím doby nájmu ke dni [datum]. Žalovaný neplnil povinnost hradit nájemné řádně. Žalovaný dluží žalobkyni na nájemném celkovou částku 4 259 Kč. Soud dále zjistil, že žalovanému vznikl dluh za období od [datum] do [datum] na službách spojených s užíváním ve výši 11 823 Kč, splatný dne [datum]. Podle zjištění soudu žalovanému za užívání bytu vznikl dluh ve výši 16 082 Kč celkem, který žalobkyně podrobně specifikovala v žalobě a který žalovaný přes výzvy žalobkyni nezaplatil. V rámci právní úvahy soud vycházel z ustanovení § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a zejména z ustanovení § 2246 o.z., dále z dopadajících ustanovení zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a ze smluvního ujednání účastníků. Žalovaný nárok posoudil soud jako důvodný v celém rozsahu a žalobě beze zbytku vyhověl (výrok sub. I.). Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. Účelně vynaložené náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 16 082 Kč za 2 úkony po 1 780 Kč (úkon za převzetí právního zastoupení a úkon za podání žaloby), dle ustanovení § 11 odst. 1, písm. a, d) AT, 1 x 890 Kč (úkon za předžalobní výzvu), dle ustanovení § 11 odst. 2, písm. h) AT ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a 21% sazby DPH ve výši 1 123,50 Kč s tím, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána (výrok sub. II).