60 C 349/2021-24 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení dlužného nájemného a nedoplatku z vyúčtování služeb. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Oprávněnost nároku žalobkyně ani výši žalobou uplatněné pohledávky od podání žaloby nijak nezpochybnil. Se zřetelem k prohlášení účastníků řízení podle ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání a bez provedení dokazování, když před rozhodnutím vycházel ze žaloby a z listinných důkazů tak, jak byly soustředěny v souvisejícím spise. Soud má takto za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které žalovaný užíval byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše 53,40 m2, nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], nacházejícího se na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání tří měsíců s účinností od [datum]. Nájemní vztah byl postupně prodlužován na základě dodatků k nájemní smlouvě. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 3 181 Kč. Později se žalobkyně s žalovaným dodatkem k nájemní smlouvě [číslo] dohodly na navýšení měsíčního nájemného na částku 3 286 Kč. Nájemní vztah založený Smlouvou skončil uplynutím doby nájmu, a to ke dni [datum]. Žalovaný neplnil povinnost hradit nájemné řádně. Žalovaný dluží žalobkyni na nájemném částku 1 636 Kč a bezdůvodném obohacení částku 3 286 Kč jako nájemné za měsíc říjen roku 2018. Žalovaný uznal dluh na nájemném a úhradách za služby spojené s užíváním bytu a z titulu bezdůvodného obohacení odpovídající nájemnému a úhradám za plnění poskytovaná s užíváním bytu za měsíc říjen roku 2018 včetně jeho příslušenství v uznání dluhu ze dne [datum]. Podle zjištění soudu žalovanému za užívání bytu vznikl dluh ve výši 4 992 Kč celkem, který žalobkyně podrobně specifikovala v žalobě a který žalovaný přes výzvy žalobkyni nezaplatil. V rámci právní úvahy soud vycházel z ustanovení § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a zejména z ustanovení § 2246 o.z., dále z dopadajících ustanovení zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a ze smluvního ujednání účastníků. Žalovaný nárok posoudil soud jako důvodný v celém rozsahu a žalobě beze zbytku vyhověl (výrok sub. I.). Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. Účelně vynaložené náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 4 922 Kč za 2 úkony po 1 000 Kč (úkon za převzetí právního zastoupení a úkon za podání žaloby), dle ustanovení § 11 odst. 1, písm. a, d) AT, 1 x 500 Kč (úkon za předžalobní výzvu), dle ustanovení § 11 odst. 2, písm. h) AT ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a 21% sazby DPH ve výši 714 Kč s tím, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána (výrok sub. II).