13 C 85/2023-30 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení 10 704,48 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobce uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu ke službě [anonymizována dvě slova], jejímž předmětem byla povinnost žalobce poskytnout žalovanému platební kartu, která mu umožnila odložit platby za nákup až o 45 dní. Povinností žalovaného bylo poskytnuté peníze vrátit žalobci a zaplatit úrok a poplatky za poskytované služby. Žalobce poskytli žalovanému službu tzv. [anonymizována dvě slova], na základě které, si žalovaný mohl jakékoliv platby nad 1 500 Kč rozložit v rozmezí od 3 až do 12 měsíců. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o splátkovém limitu spolu s Přílohou ke Smlouvě, ve které byl sjednán konkrétní počet a výše splátek. Žalovaný využil služeb v ceně 8 085,36 Kč, peníze však žalobci nevrátil. Žalobou uplatněnou pohledávku ve výši 10 704,48 Kč tvoří jistina dluhu ve výši 8 085,36 Kč a dlužné poplatky ve výši 2 619,12 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle § 101 ods. 3 o.s.ř. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru. Ve smlouvě se žalobce zavázal, že bude průběžně poskytovat žalovanému peněžní prostředky až do výše kreditního rámce ve výši 10 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr prostřednictvím platební karty, kterou mu žalobce poskytl. Za to se žalovaný zavázal zapůjčené peněžní prostředky žalobci vrátit, a to vždy ve výši určené vyúčtováním, které žalobce zasílal žalovanému. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že žalovanému v případě využití služby odložení splatnosti, bude vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 8 085,36 Kč, ale uhradil ničeho. Poplatek z prodlení činil 2 619,12 Kč. 4. Žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr v centrální evidencí exekucí, v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Na základě prověření úvěruschopnosti žalovaného byl na žádost žalovaného navýšen limit na částku 30 000 Kč, neboť do této výše částky žalovaný prokázal svůj měsíční příjem ponížený o pravidelné měsíční výdaje. 5. Právní posouzení soudu je následující: podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. V posuzované věci žalobce jednal s odbornou péčí, když řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o úvěru platná. 9. Je bez pochyb, že žalovanému se na základě platné smlouvy dostalo finančního plnění, a proto je třeba provést vypořádání ze smlouvy. Žalobce poskytl žalovanému plnění v celkové výši 8 085,36 Kč a žalovaný ničeho nevrátil. Žaloba byla proto shledána důvodnou, a to i v případě poplatku z prodlení. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení, žalobce má podle § 1970 o. z. právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.