14 C 82/2023-14 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení dlužného nájemného a nedoplatků z vyúčtování služeb celkem ve výši 23 854 Kč včetně zákonných úroků z prodlení. Žalovaná se nevyjádřila. Se zřetelem k prohlášení účastníků řízení podle ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání a bez provedení dokazování, když před rozhodnutím vycházel ze žaloby a z listinných důkazů tak, jak byly soustředěny v souvisejícím spise. Soud má takto za zjištěné, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] [rok], na základě které žalovaná užívala byt [číslo] v [obec], [ulice a číslo]. Podle zjištění soudu žalované za užívání bytu vznikl dluh ve výši nedoplatku za únor 2019 – nedoplatek 841 Kč, březen 2019 – nedoplatek 841 Kč, duben 2019 – nedoplatek 841 Kč, květen 2019 – nedoplatek 841 Kč, červen 2019 – nedoplatek 841 Kč, červenec 2019 – nedoplatek 841 Kč, srpen 2019 – nedoplatek 325 Kč. Celková výše dlužného nájemného za výše uvedená období činí částku 5 371 Kč. Žalované vznikl dále dluh na nedoplatcích z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ve výši 18 483 Kč, který žalobce podrobně specifikoval v žalobě a který žalovaná přes výzvy žalobci nezaplatila. V rámci právní úvahy soud vycházel z ustanovení §§ 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a zejména z ustanovení § 2246 o.z., dále z dopadajících ustanovení zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a ze smluvního ujednání účastníků. Žalovaný nárok posoudil soud jako důvodný v celém rozsahu a žalobě beze zbytku vyhověl (výrok sub. I.). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud respektoval nález Ústavního soudu České republiky č. III. ÚS 2984/09 ze dne 23.11.2010. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. je možné přiznat pouze náhradu nákladů, které byly v souvislosti s uplatňováním (či bráněním) práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je proto nezbytné poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené účastníkem v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Z citovaného rozhodnutí vyplývá závěr, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, bez toho aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Soud důsledně uvedenému, v rámci spravedlivého přístupu, dospěl k závěru, že žalobce je nutné považovat za nezastoupeného účastníka, kterému proto podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu přiznal náklady, které se týkají uplatněného požadavku na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek 1 193 Kč a za hotové výdaje ve výši 300 Kč (za sepis žaloby ve výši 300 Kč) s tím, že předžalobní výzva byla zaslána žalobcem (výrok sub. II).