32 C 146/2023-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , Banka, se žalovanou dne , datum, , na základě které žalovaná údajně čerpala od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky formou úvěru s možností opakovaného čerpání. Žalovaná do uvedeného data finanční prostředky nevrátila, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná údajně vyčerpala částku ve výši , částka, , kterou nevrátila, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, , přičemž tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě neodpovídají skutečnosti, jak bude podrobněji vyloženo dále. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně, aby bylo žalobě vyhověno z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které byly finanční prostředky prokazatelně poskytnuty na její účet 1523679010/3030.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, , Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně –tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.4. Skutkový stav, který byl popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Banka, a. s., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 22) + Výpisy z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalované ve výši a v termínech tvrzených žalobkyní (soudem byl výpis zhlédnut pouze v elektronické podobě, vzhledem k obsáhlosti této listiny).Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , nepodepsanou žalovanou, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, nicméně neměl za prokázané, že tuto smlouvu žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela, vzhledem k tomu, že smlouva není opatřena žádným podpisem ani jedné ze smluvních stran, ani jiným projevem vůle, který by nasvědčoval tomu, že žalovaná se s touto konkrétní smlouvou skutečně seznámila a v této podobě jí s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela. Listina působí více jako pouhý návrh úvěrové smlouvy, nic však nenasvědčuje tomu, zda byla smlouva v tomto znění mezi smluvními stranami skutečně uzavřena.Obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Loan application info, což je pouze interní listina právní předchůdkyně žalobkyně, neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Platebními informacemi za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně ve své interní listině evidovala pohledávku za žalovanou, která měla k datu splatnosti, tj. k , datum, , tvořit částku , částka, .Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s ní před údajným uzavřením úvěrové smlouvy skutečně seznámila.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dlužné částky, a že se tato výzva dostala do dispozice žalované, neboť byla odeslána na adresu, která byla evidována jako adresa trvalého pobytu žalované.Výpisem z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná čerpala od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila peněžní prostředky v celkové výši , částka, .1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované lustrací veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, a dále vycházela z toho, že žalované musí z příjmu zbývat částka životního minima, tedy že splátka úvěru musí tvořit maximálně 90 % disponibilního příjmu žalované (který ovšem právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezjistila). Svá tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně nijak neprokázala žádnými listinnými důkazními prostředky, tato její tvrzení proto zůstala pouhými neprokázanými tvrzeními. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalované nijak prověřovány nebyly. Soud zjistil, že proti žalované bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno 1 exekuční řízení, kde žalovaná vystupovala jako povinná, po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalované zahájena 3 exekuční řízení, což nicméně právní předchůdkyně žalobkyně nemohla bezpečně vědět, neboť úvěruschopnost žalované řádně neprověřila.2. Z výše podrobněji rozebraných listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že by to byla konkrétně žalovaná, kdo tvrzenou smlouvu uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, neboť smlouva nebyla žalovanou podepsána. Při uzavírání tvrzené smlouvy nebyla nijak platně zjištěna (ověřena) totožnost žalované. Pouhé poskytnutí osobních údajů není řádným zjištěním a tím méně relevantním ověřením totožnosti. Údaje o čísle účtu a osobní údaje žalované mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi mnohokrát opakovaně setkává, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Není tak vůbec nijak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavírání smlouvy se žalovanou. Smlouva nebyla žalovanou podepsána (ani nikým jiným, a to včetně právní předchůdkyně žalobkyně) a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, o kterém žalobkyně tvrdila, že s ním žalovaná údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž údajně žalovaná souhlasila. Soud tak nemá na jisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná, že smlouva byla uzavřena se žalovanou, ani že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.3. Soud se dále zabýval tím, zda byla jistina údajného úvěru vyplacena žalované a zda se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované.4. Ohledně právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“5. Soud v daném případě z výpisů z bankovního účtu žalované, a dále z výpisu z revolvingového úvěrového účtu, zjistil, že žalované byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyplacena částka v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, , žalovaná na účet právní předchůdkyně žalobkyně uhradila částku v celkové výši , částka, , tzn. žalovaná přeplatila právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, . Z uvedeného je zřejmé, že na straně žalované k bezdůvodnému obohacení nedošlo, a byla by to v tomto případě žalovaná, kdo by měl vůči právní předchůdkyni žalobkyně, respektive vůči žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl za situace, kdy mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy (v podrobnostech viz odůvodnění v odstavcích 10 až 18 tohoto rozsudku), a zároveň dospěl k závěru, že na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení.V další části rozsudku v odstavcích 10. až 18. se soud podrobněji vyjádří k úvěrové smlouvě, k jejímuž uzavření údajně došlo s využitím prostředků komunikace na dálku, respektive prostřednictvím účtu žalované založeného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně:6. Z ust. § 104 zák. č. 257