32 C 173/2023-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru ve výši 20,82 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách, splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Žalovaný na konto této smlouvy uhradil za dobu jejího trvání částku v celkové výši , částka, , poslední splátku uhradil dne , datum, , tuto částku právní předchůdkyně žalobkyně poměrně započetla na jistinu, poplatky a úroky. Žalovaná částka , částka, je dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a dlužnými poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení z dlužných částek, a to za období a ve výši, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne , datum, + Podacím lístek ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.4. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně ve svém podání doručeném soudu dne , datum, (na čl. 27 – 28 spisu), kdy uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy se žalovaným vycházela při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalovaného, která jsou obsažená v Kartě zákazníka, a o kterých žalovaný prohlásil, že jsou pro tento účel dostatečná, úplná, pravdivá a přesná, a ke kterým údajně předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady, kterými svá tvrzení prokázala (tyto doklady nicméně žalobkyně nemá k dispozici, neboť byly v době uzavření úvěrové smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně ze strany žadatelů o úvěr pouze předkládány k nahlédnutí). A dále žalovaný prohlásil, resp. potvrdil, že reálně disponuje použitelným příjmem, který uvedl v zákaznické kartě, a že nezamlčel žádný podstatný údaj. Žalobkyně navrhla důkazní prostředky k tomuto tvrzení, a to kartu zákazníka, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 a výplatní pásky, které budou podrobněji rozebrány dále.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen ve 21. měsíčních splátkách po , částka, , vyjma splátky poslední, která činila , částka, , dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem , částka, , tvořené jistinou , částka, , úroky z úvěru , částka, , administrativním poplatkem , částka, a poplatkem za službu flexibilního a komfortního splácení , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 86 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 134,43 %.Smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím formuláře, který vyplnil sám žalovaný. Žalovaný ve formuláři uvedl, že žije jako nájemník, nevyživuje žádnou nezaopatřenou osobu, je svobodný a má základní vzdělání. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnaný na plný úvazek jako operátor s čistým měsíčním příjmem , částka, , dalším čistým příjmem domácnosti je údajně částka , částka, měsíčně, zdroj tohoto příjmu nicméně uveden nebyl (tvrzení žalovaného bylo údajně ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami za březen a duben 2020). Své měsíční výdaje žalovaný uvedl částkou , částka, , dalších , částka, vynakládá žalovaný na externí splátky úvěrů. Žalovaný přiznal, že má zápůjčku u jiné společnosti, a že disponuje kreditní kartou.Tabulkou umoření ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný uhradil z poskytnutého úvěru ve výši , částka, částku , částka, .Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba, a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného.Výplatními páskami žalovaného za měsíce březen a duben 2020 (na čl. 28) měl soud za prokázané, že v březnu 2020 pracoval žalovaný za základní mzdu , částka, , na účet mu bylo vyplaceno celkem , částka, , v dubnu 2020 pracoval žalovaný za základní mzdu , částka, , na účet mu nicméně bylo vyplaceno pouze , částka, . Již z tohoto je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nemohla příjem žalované ověřit z těchto výplatních pásek, neboť tyto sice prokazují nějaký příjem žalovaného, nicméně neprokazují, že jde o příjem ve stabilní výši, a nikoli pouze o příjem nahodilý.Rozsudkem KS v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 (na čl. 29 – 31) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze na základě jeho tvrzení a nečetných listin, mnohá tvrzení žalovaného si žádným způsobem neověřila vůbec. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že proti žalovanému byla v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno 1 řízení EXE a 0 řízení E, 12 dalších exekučních řízení bylo proti žalovanému zahájeno po uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně na výzvu soudu sice doplnila tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, a předložila i výše uvedené důkazní prostředky k těmto svým tvrzením soudu, avšak ani tyto listiny soud nepřesvědčily o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně skutečně řádně úvěruschopnost žalovaného zjišťovala, protože jinak by jistě učinila dotaz ohledně exekucí vedených proti žalovanému a zjistila by tak najisto, že žalovaný má minimálně jeden exekučně vymáhaný závazek, který evidentně v minulosti nesplácel. Nadto žalovaný přiznal splátky úvěru ve výši, který odpovídala jedné třetině jeho příjmu, a v této situaci, s přihlédnutím k poměrně nízkému příjmu žalovaného, bylo na místě zjistit minimálně výši a důvod těchto splátek, a dále zda bude žalovaný schopen je hradit i poté, co začne splácet úvěr, který mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. Z četných exekučních řízení, která byla proti žalovanému zahájena po uzavření smlouvy o úvěru je patrné, že žalovaný tyto své závazky nebyl schopen splácet. Pokud by si právní předchůdkyně žalobkyně důkladně ověřila všechna tvrzení žalovaného, zejména jeho další tvrzený příjem (který byl vyšší něž samotná mzda žalovaného, a u nějž nebyl uveden zdroj, tedy nebyl ani nijak ověřen), jeho výdaje a jeho další závazky, musela by nutně dospět k závěru, že žalovaný úvěruschopný rozhodně nebyl. Údaje uvedené v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky, které nebyly pouze splatné, ale i exekučně vymáhané, a zároveň značně přecenil své měsíční příjmy, a naopak podcenil své měsíční výdaje. Svá tvrzení žalovaný žádným způsobem neprokázal, a karta byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalovanému alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byl schopen poskytnutý úvěr splácet.7. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně