32 C 179/2023-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši , částka, a dále spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o kontokorentu č. , Anonymizováno, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost přečerpat jeho běžný účet vedený u žalobkyně, a to až do úvěrového limitu sjednaného ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem a připustil, aby na jeho běžném účtu nebyl dostatečný disponibilní zůstatek pro úhradu úroků a poplatků plynoucích z kontokorentního úvěru, žalobkyně proto využila svého práva, pohledávku ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Po zesplatnění pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka , částka, je tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou úvěru , částka, a poplatky , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru a úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o kontokorentu ze dne , datum, + Záznamem o podpisu klienta ze dne , datum, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uvedeného dne uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost přečerpat svůj běžný úvěr až do výše úvěrového limitu sjednaného ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zajistit, aby na jeho běžném účtu byl k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatečný zůstatek na úhradu měsíční splátky kontokorentu, úroků a poplatků, a zavázal se zajistit, že na jeho běžný účet bude měsíčně připsán příjem ve výši alespoň 50 % úvěrového limitu. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 17,90 % ročně, roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) úvěru činila 21,51 %. Smlouva o úvěru byla podepsána v internetovém bankovnictví, které měl žalovaný zřízeno v rámci svého běžného bankovního účtu, soud proto neměl pochybnost o tom, že smlouvu o úvěru s žalobkyní uzavřel skutečně žalovaný.Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne , datum, + Záznamem o podpisu klienta ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal prostřednictvím svého internetového bankovnictví výše uvedeného dne o poskytnutí kontokorentního úvěru s parametry, které odpovídají parametrům výše uvedené smlouvy o úvěru. Žalovaný v žádosti uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši , částka, , pravidelné měsíční výdaje pak uvedl v částce , částka, , dále uvedl, že na splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů vynaloží měsíčně částku , částka, . Žalovaný rovněž uvedl, že je zaměstnaný.Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že přistoupila k zesplatnění úvěru, přičemž toto oznámení se prokazatelně dostalo do dispozice žalovaného.Předsmluvními informacemi o kontokorentu měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla veškeré zákonem předpokládané informace o parametrech úvěru spolu s vysvětlením těchto předsmluvních informací.Žádostí o založení Online účtu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně na základě této žádosti vedla pro žalovaného běžný bankovní účet již od roku 2014.Neplněním podmínky kontokorentu ze dne , datum, + Výzvou – dodržení podmínky kontokorentu ze dne , datum, + Fotokopií obálky od doporučené zásilky měl soud za prokázané, že žalobkyně upozornila žalovaného na to, že neplní sjednané podmínky kontokorentu a vyzvala jej k nápravě, a to prve obyčejnou výzvou, a následně výzvou zpoplatněnou poté, co nedošlo na základě první výzvy k nápravě.Listinou nazvanou: „Na Vašem účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru“ (1. výzva) + Výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva) + Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) + Poslední výzvou k zaplacení ze dne , datum, + Fotokopií dodejky měl soud za prokázané, že žalobkyně před zesplatněním úvěru opakovaně vyzývala žalovaného k řádnému splácení úvěru a upozornila jej, že neplní sjednané podmínky kontokorentu, přičemž tyto výzvy se prokazatelně dostaly do dispozice žalovaného.Obchodními podmínkami pro povolené přečerpání účtu a ČSOB studentského konta měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Předžalobní upomínkou učiněnou zástupkyní žalobce ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně řádně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného, neboť byla doručena na adresu jeho trvalého pobytu evidovanou v CEOPodmínkami pro kontokorent účinnými od , datum, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Historickým výpisem z účtu – přehled transakcí + přijaté platby měl soud za prokázané čerpání kontokorentního úvěru žalovaným, průběh jeho splácení, současnou strukturu dluhu i datum, od kdy se žalovaný ocitl v prodlení.Vyhodnocením žádosti o úvěr + Informacemi z Credit Bureau + Výpisem CRIF měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně v rámci schvalování úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.4. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno celkem pět exekučních řízení a tři řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, všechna tato řízení byla nicméně v době uzavření smlouvy o úvěru skončena. Po uzavření smlouvy o úvěru nebyla proti žalovanému zahájena žádná exekuční řízení. Z výše provedených listinných důkazů je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž nevycházela pouze z informací, které jí poskytl sám žalovaný, ale také z informací z dostupných registrů, které porovnala s vlastní mnohaletou znalostí žalovaného a jeho majetkových poměrů.5. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, jak jsou podrobněji popsána v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud ohledně skutkového závěru plně odkazuje.6. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr, který žalovaný vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas splácet nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.7. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uloži