32 C 220/2023-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši , částka, a dále spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru reg. č. 013196713R“, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, (úvěrový limit). Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně jej nesplácel v dohodnutých splátkách a dostal se tak do prodlení, žalobkyně proto využila svého práva, pohledávku ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Po zesplatnění pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka , částka, je tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou úvěru , částka, a poplatky , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal prostřednictvím svého internetového bankovnictví dne , datum, o poskytnutí úvěru s parametry, které odpovídají parametrům níže uvedené smlouvy o úvěru. Žalovaný v žádosti uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši , částka, , pravidelné měsíční výdaje pak uvedl v částce , částka, , dále uvedl, že splácí úvěry, které nejsou úvěry z kreditních karet nebo z kontokorentů částkou ve výši , částka, měsíčně a prohlásil, že nemá dluhy vůči České republice, není proti němu vedeno insolvenční řízení ani soudní spory, které by v důsledku vedly k výkonu rozhodnutí. Záznamem o podpisu klienta ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný osobně prostřednictvím svého internetového bankovnictví podepsal žádost o poskytnutí úvěru i předsmluvní informace k úvěru.Smlouvou o úvěru ze dne , datum, + Záznamem o podpisu klienta ze dne , datum, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uvedeného dne uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu sjednaného ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 96. měsíčních splátkách po , částka, , celkem měl zaplatit , částka, . Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 9,90 % ročně, roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) úvěru činila 10,38 %. Smlouva o úvěru byla podepsána v internetovém bankovnictví, které měl žalovaný zřízeno v rámci svého běžného bankovního účtu, soud proto neměl pochybnost o tom, že smlouvu o úvěru s žalobkyní uzavřel skutečně žalovaný.Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, + Detailními informacemi k zásilkám měl soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že přistoupila k zesplatnění úvěru, přičemž toto oznámení se prokazatelně dostalo do dispozice žalovaného.Předsmluvními informacemi o spotřebitelském úvěru + Vysvětlením předsmluvních informací a základní informace o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných ČSOB, a. s. měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla veškeré zákonem předpokládané informace o parametrech úvěru spolu s vysvětlením těchto předsmluvních informací.Listinou nazvanou: „Na Vašem účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru“ (1. upomínka) + Výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva) + Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) + Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne , datum, + Fotokopií dodejky měl soud za prokázané, že žalobkyně před zesplatněním úvěru opakovaně vyzývala žalovaného k řádnému splácení úvěru, přičemž tyto výzvy se prokazatelně dostaly do dispozice žalovaného.Obchodními podmínkami pro ČSOB spotřebitelské úvěry měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Předžalobní upomínkou učiněnou zástupkyní žalobkyně ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně řádně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného, neboť byla doručena na adresu jeho trvalého pobytu evidovanou v CEO.„Všeobecnými pojistnými podmínkami – Pojištění osob ze dne , datum, “ měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání dodatku ke smlouvě, kterým se odkládá platba nebo mění způsob splácení + Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dodatek k úvěrové smlouvě, kterým byla odložena splatnost šesti měsíčních splátek, konkrétně v období od , datum, do , datum, , kdy měl žalovaný opět začít splácet. Dále měl soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému veškeré zákonem požadované informace o uzavíraném dodatku, respektive o odkladu splátek, jeho podmínkách a parametrech.Svazkem výpisů z účtu měl soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici historické záznamy z běžného účtu žalovaného, prostřednictvím kterých si ověřila jak jeho příjmy, tak jeho pravidelné měsíční výdaje za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného.Historickým výpisem z účtu – přehled transakcí + přijaté platby měl soud za prokázané čerpání úvěru žalovaným, průběh jeho splácení, současnou strukturu dluhu i datum, od kdy se žalovaný ocitl v prodlení.Vyhodnocením žádosti o úvěr + Informacemi z Credit Bureau měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně v rámci schvalování úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.4. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno celkem pět exekučních řízení a tři řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, všechna tato řízení byla nicméně v době uzavření smlouvy o úvěru již skončena. Z výše popsaných listinných důkazů je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru důkladně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž nevycházela pouze z informací, které jí poskytl sám žalovaný, ale také z informací z dostupných registrů, které porovnala s vlastní znalostí žalovaného a jeho majetkových poměrů, a toto prokázala.5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas splácet nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.6. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“7. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od práv