32 C 303/2022-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21.272,51 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 2.319,98 Kč, dále spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,05 % ročně z částky 19.772,51 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.220,79 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21.272,51 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]“, kterou uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum], a to na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne [datum], na základě které žalobce poskytl žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel, žalobce proto využil svého oprávnění, úvěr zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. [příjmení] 21.272,51 Kč je tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou úvěru 19.772,51 Kč a poplatky 1.500 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení smluvních úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru osobně prostřednictvím svého internetového bankovnictví, totožnost žalovaného byla ověřena při založení bankovního účtu a zpřístupnění internetového bankovnictví, žádost žalovaný osobně podepsal v internetovém bankovnictví a poskytl žalobci veškeré relevantní údaje pro posouzení úvěruschopnosti. Předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru měl soud za prokázané, že žalobce žalovanému poskytl veškeré zákonem předpokládané informace o parametrech úvěru spolu s vysvětlením těchto předsmluvních informací, a že žalovaný se s těmito informacemi seznámil, což stvrdil svým podpisem v internetovém bankovnictví. Záznamem o podpisu klienta měl soud za prokázané, že žalovaný osobně prostřednictvím svého internetového bankovnictví podepsal žádost o poskytnutí úvěru i dokument nazvaný„ Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru a náležité vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr“. Všeobecnými obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek. [ulice] podmínky pro [anonymizováno] Spotřebitelské úvěry měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Informacemi z Credit Bureau – CBCB Informace + Výpisem BÚ všech transakcí za období 3 měsíců před poskytnutím úvěru + dokumentem Data o žádosti měl soud za prokázané, že žalobce řádně v rámci schvalování úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Výpisem z účtu ze dne [datum] měl soud za prokázané vyčerpání úvěru ve výši 20.000 Kč žalovaným převedením na jiný účet žalovaného č. [bankovní účet] v celé výši 20.000 Kč dne [datum]. Historickým výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázaný průběh čerpání a splácení, respektive nesplácení úvěru žalovaným, stejně tak jako strukturu a výši dluhu. První upomínkou ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaný byl ke dni [datum] v prodlení s úhradou částky 358,18 Kč, neboť na jeho účtu nebyl dostatečný zůstatek k tomu, aby mohla být uhrazena celá měsíční splátka úvěru. První výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum] + Druhou opakovanou výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum] + Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum] + Dodejkou ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce před zesplatněním úvěru třikrát vyzval žalovaného k řádnému splácení úvěru, přičemž minimálně poslední výzva se prokazatelně dostala do dispozice žalovaného. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] + Dodejkou ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému, že přistoupil k zesplatnění úvěru, přičemž toto oznámení se prokazatelně dostalo do dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou dlužníkovi k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] učiněná zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu. 4. Z výpisu řízení E a EXE vedených proti žalovanému soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebylo proti žalovanému vedeno žádné exekuční řízení ani žádné řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, jedno exekuční řízení bylo proti žalovanému zahájeno až po uzavření smlouvy o úvěru. 5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobci vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od 1. 11. 2016, v platném znění, podle kterého platí, že:„ U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“ 6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2.304 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby 852 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.