32 C 51/2023-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 9.381,13 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 8.896,72 Kč, dále spolu se zákonným [anonymizováno 5 slov] [částka], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [částka] [anonymizováno 5 slov]„ [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [číslo]“, [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [částka], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum]. [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], splatnost úvěru nastala se splatností poslední předepsané splátky, tedy dne [datum]. Dlužná částka 12.242,37 Kč byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru 9.381,13 Kč a smluvní pokutou 2.861,24 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroku z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Dodatkem [číslo] ze dne [datum] k uvedené Rámcové smlouvě, Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o úvěr ze dne [datum], která byla podepsána žalovaným, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 12.000 Kč, poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní a kontaktní údaje a za účelem posouzení úvěruschopnosti uvedl, že žije u [role v řízení], je zaměstnaný od [datum] na dobu [anonymizováno] do [datum] s příjmem [částka] čistého měsíčně, jiný příjem neuvedl, své měsíční výdaje uvedl ve výši za [částka], konkrétně [částka] za bydlení a energie a [částka] za dopravu a jídlo hradí. Žalovaný dále uvedl, že je [anonymizováno], nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá bankovní účet, má [anonymizováno] vzdělání a neuvažuje o insolvenci. Právní předchůdkyně žalobkyně údajně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila žalovaným uvedené údaje následujícími listinami: občanský průkaz, rodný list, pracovní smlouvou a výplatními páskami. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] + Přílohou [číslo]: Předpis splátek, které byly řádně podepsány žalovaným, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 12.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 14. měsíčních splátkách po 1.593 Kč měsíčně, celkově měl žalovaný splatit celkem 22.302 Kč, náklady spotřebitelského úvěru činily tedy 10.302 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně, přičemž výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) úvěru činila 272,44 %. Předpisem splátek měl soud za prokázanou strukturu dluhu a výši jednotlivých splátek, které se žalovaný zavázal splácet. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] – podepsaným žalovaným měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla veškeré zákonem požadované informace o parametrech úvěrové smlouvy, a žalovaný se s těmito informacemi seznámil. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného. Přílohy B Pracovní smlouvou žalovaného ze dne [datum] a Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaný byl od [datum] do [datum] zaměstnán jako [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], nicméně pracovní smlouva neobsahovala ujednání o mzdě. Následně došlo k prodloužení pracovní smlouvy do [datum]. Výplatními lístky žalovaného za [anonymizováno] [rok], za [anonymizováno] [rok] a za [anonymizováno] [rok] měl soud za prokázané, že v dubnu pracoval žalovaný za čistou mzdu [částka], ze které mu byla exekučně sražena částka [částka], v [anonymizováno] pracoval za čistou mzdu [částka], ze které mu bylo exekučně sraženo [částka] a v [anonymizováno] pak za čistou mzdu [částka], ze které mu bylo exekučně sraženo [částka]. 5. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalovanému byla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájeno celkem 3 exekuční řízení, nicméně se jednalo o exekuce, které byly v době uzavření úvěrové smlouvy již skončeny. Po uzavření úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému zahájeno 7 exekučních řízení. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vyplaceno 12.000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy, čímž byl celý úvěr vyčerpán. Soud měl dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně spolehlivě a reálně zjistila příjmy a výdaje žalovaného, a na základě těchto zjištění dospěla k dostatečnému disponibilnímu příjmu, že kterého měl být žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný tedy v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně byl úvěruschopný, ve vztahu k výši poskytnutého úvěru. Tomuto závěru neodporuje ani počet zjištěných exekucí, které byly proti žalovanému vedeny před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť v době jejího uzavření byly již skončeny a nic proto nenasvědčovalo tomu, že žalovaný není úvěruschopný, respektive že nebude poskytnutý úvěr řádně splácet. 7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok právní předchůdkyně žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. 8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.