32 C 75/2023-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 1. 9. 2022 do zaplacení, dále částku , částka, a dále částku , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. BNP PARIBAS , právnická osoba, , se žalovanou dne 31. 12. 2019, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu , částka, . Žalovaná vyčerpala částku v celkové výši , částka, , uhradila však pouze částku , částka, , právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění, od smlouvy odstoupila, úvěr ke dni 31. 8. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena pouze neuhrazenou jistinou. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku z úvěru a zákonných úroků z prodlení, jak je specifikováno výše, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky a úhradu smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Potvrzením o provedení transakce ze dne 21. 9. 2022, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2022 + Přílohy, Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 10. 2022 + Podacím archem ze den 5. 10. 2022, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 10. 2022 učiněný přímo žalobcem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.4. Žalobkyně na výzvu soudu ve svém podání doručeném soudu dne 2. 10. 2023 (na čl. 25 – 26 spisu) doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, kdy uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalované v žádosti o úvěr, která si dále s odbornou péčí ověřila v dostupných registrech, konkrétně v registru SOLUS, BRKI, NRKI a dalších veřejných rejstřících. Tímto postupem dospěla k závěru, že žalovaná uvedla pravdu ohledně svých příjmů, výdajů i dalších závazků a že je pro účely poskytnutí tohoto konkrétního úvěru úvěruschopná.1. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav:Žádostí/Smlouvou o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2019, která byla podepsána žalovanou, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem , částka, , v této souvislosti žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní a kontaktní údaje a za účelem posouzení úvěruschopnosti uvedla, že žije ve vlastním bytě/domě, vyživuje dvě děti, je rozvedená, od roku 2018 pracuje jako technický a odborný pracovním u Městské správy sociálních služeb v Mostě s čistým příjmem , částka, měsíčně, celkové měsíční náklady domácnosti uvedla částkou , částka, měsíčně, kromě toho splácí , částka, na své předchozí finanční závazky. Minimální měsíční splátka byla sjednána ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však , částka, , splatnost každé splátky byla 17. dne v měsíci, základní úroková sazba byla sjednána ve výši 23,76 % ročně a roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 30,10 %. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. V rámci čerpání úvěru bylo sjednáno první čerpání na úhradu černé techniky ve výši , částka, , která měla být uhrazena přímo prodejci.Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2019, která byla řádně podepsána žalovanou, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy zřídila žalované internetové bankovnictví, v rámci kterého se zavázala žalované nabízet a poskytovat bankovní služby dle aktuální nabídky.Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázaný průběh čerpání úvěru, jeho splácení a strukturu dluhu.Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 25. 7. 2022 měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 25. 7. 2022 zesplatnila celý úvěr, a to ke dni 31. 8. 2022, a že se toto oznámení dostalo do dispozice žalované, neboť bylo prokazatelně odesláno na adresu, která je evidována jako adresa trvalého pobytu žalované.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 12. 2019 – podepsaným žalovanou měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla veškeré zákonem požadované informace o parametrech úvěrové smlouvy, a žalovaná se s těmito informacemi prokazatelně seznámila.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 13. 4. 2023 měl soud za prokázané, že žalobkyně v rámci mimosoudního vymáhání předmětné pohledávky eviduje dvě cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované.Dopisem právní předchůdkyně žalobkyně o schválení úvěru a možnostech čerpání kreditu ze dne 6. 1. 2020 měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o schválení úvěru, kterým si žalovaná na splátky pořídila zboží, a dále o tom, že jí byl v této souvislosti, na základě úvěrové smlouvy ze dne 31. 12. 2019, u právní předchůdkyně žalobkyně otevřen revolvingový úvěr se sjednaným úvěrovým limitem.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 31. 1. 2023 + Podací arch ze dne 2. 2. 2023 měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.5. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalované nebyla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena žádné řízení EXE ani žádná řízení E. Po uzavření úvěrové smlouvy bylo proti žalované zahájeno 5 exekučních řízení.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z obsahu spisuje zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, u které v době uzavření úvěrové smlouvy nic nenasvědčovalo tomu, že by úvěruschopná nebyla.7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje.8. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve