46 C 213/2023-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 18 474 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 10 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku 18 592 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. V důsledku řádného nesplácení úvěru došlo k jeho zesplatnění a věřitelka postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 6 506,24 Kč, sjednaný úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 406,78 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 3 089,91 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 586 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 132,07 Kč, konečně smluvní pokutu ve výši 6 750 Kč, úrok vyčíslený od [datum] do [datum] ve výši 1 293,19 Kč a úrok z prodlení do [datum] ve výši 772,36 Kč. Nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. 3. Žalobkyně žalobu následně doplnila podáním ze dne [datum] (č.l. 24), uvedla, že společnost [právnická osoba] úvěruschopnost žalobkyně řádně prověřovala, a to především zhodnocením informací získaných od žalované, zkoumáním podkladů od žalované a nahlédnutím do registrů. Informace o žalované jsou zachyceny v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené, výše jejích měsíčních příjmů činí 13 944 Kč a výše měsíčních výdajů dosahuje 8 864 Kč Žalovaná svým podpisem stvrdila pravdivost svých prohlášení. Věřitelka dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná. 4. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalované byla v minulosti opakovaně nařízena exekuce (č.l.17). 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Ze žádosti o úvěr (č. l. 25) vyplývá, že žalovaná o sobě uvedla, že je na rodičovské dovolené. Uvedená skutečnost měla být údajně ověřena dle rozhodnutí. Žalovaná dále vyplnila výši důchodu či sociálních dávek 2 834 Kč, výši rodičovského příspěvku 10 000 Kč výši ostatních státních příspěvků 1 110 Kč Celkem měla žalovaná pobírat 13 944 Kč měsíčně. Na bydlení a energie měla vydávat 4 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 000 Kč, srážky ze mzdy a výživné mělo činit 1 200 Kč a na splátky stávajících půjček 664 Kč Celkové měsíční výdaje měly být 8 864 Kč. Žalovaná o osobě uvedla, že je rozvedená, bydlí u rodičů a má dvě vyživované děti a má dokončení střední vzdělání. Žalovaná neměla bankovní účet 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč (žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celkové částky úvěru v hotovosti – prohlášení dlužníka na druhé straně smlouvy). Úrok byl sjednán pevnou částkou 963 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 1 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 18 592 Kč v 14ti splátkách po 1 328 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. 8. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná splatila celkem 6 868 Kč, a to v šesti splátkách. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 21 234,44 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání dne [datum], ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru. 11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že věřitelka řádně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru neprověřovala. Přesto však s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr 10 000 Kč. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k jeho zesplatnění. Žalovaná splatila jen 6 868 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 16. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 17. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 18. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního