46 C 252/2023-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne , datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem a s úrokem z prodlení.2. Žalobkyně uvedla, že společnost , Banka, s. uzavřela dne , datum, se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí zápůjčky žalované jakožto dlužníkovi ve výši , částka, . Zápůjčka byla úročena úrokovou sazbou 14 % p. a. Žalovaná se zavázala zápůjčku splácet 96 pravidelnými měsíčními anuitními splátkami po , částka, , přičemž první splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení se splácením zápůjčky. Banka proto využila svého práva a zápůjčku zesplatnila ke dni , datum, a následně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Celková dlužná částka činila , částka, . Žalobou žalobkyně požaduje zaplatit jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, a kapitalizované úroky ke dni , datum, ve výši , částka, , kapitalizované úroky z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, a dále úroky z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroky z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.3. Žalobkyně doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela banka Equa Bank a.s. z informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalované.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Dle výpisu z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, činil kreditní obrat celkem , částka, a debetní obrat za totéž období , částka, Záporný měsíční zůstatek na počátku měsíce ve výši -, částka, se snížil na záporný zůstatek , částka, . Žalovaná měla příjem od ČSSZ ve výši , částka, , dávky od úřadu práce ve výši , částka, od agentury práce , právnická osoba, ve výši , částka, a 2 000 Kč a dále pobírala alimenty ve výši , částka, . Za nájem hradila žalovaná , částka, .6. Podle přehledu konsolidovaného blacklistu měla žalovaná celkem , hodnota, úvěrů u šesti institucí, z čehož měla žalovaná k červnu 2019 celkem čtyři exitující úvěry v celkové výši dluhu , částka, , se splátkou celkem , částka, a dále úvěr s úvěrovým rámcem , částka, a aktuálním dluhem , částka, .7. Z úvěrové zprávy banky vyplývá, že žalovaná o sobě uvedla, že je svobodná, vlastní dům či byt, má středoškolské vzdělání, žije sama s jedním vyživovaným dítětem. Uváděla, že je zaměstnancem s příjmem , částka, měsíčně. Sama přiznala splátky úvěrů ve výši , částka, a výdaje na živobytí ve výši , částka, . Prostředky měly být poskytnuty na splátku dřívějších spotřebitelských úvěrů.8. Dle protokolu o ověření úvěruschopnost klienta, žalovaná neprocházela insolvenčním rejstříkem, předložený doklad nebyl evidován jako neplatný, nebyla vedena v interním blacklistu, neměla negativní záznam v BRKI/NRKI, neměla dluh po splatnosti v SOLUS. Pravděpodobnost splácení byla stanovena ve výši 98,33 %. Banka kalkulovala s výdaji na bydlení ve výši , částka, , s výdaji na živobytí ve výši , částka, a s výdaji na splátky , částka, . Úvěr byl schválen.9. Z rámcové služby o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne , datum, je patrné, že Equa Bank a.s. zřídila žalované běžný účet.10. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě níž Equa Bank a.s. měla poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit 96 měsíčními anuitními splátkami (včetně pojištění) po , částka, . Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce vyplývá, že žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , kterou měla žalovaná splácet 96 měsíčními splátkami (včetně pojištění) po , částka, počínaje dnem , datum, .11. Z tvrzení žalobkyně a výpisů z účtu vyplývá, že do zesplatnění úvěrů žalovaná uhradila pouze , částka, .12. Dle výzvy ze dne , datum, banka úvěr zesplatnila ke dni , datum, , přičemž k tomuto dni činil dluh 6 10. 2022. Žalované bylo zesplatnění zasláno doporučenou poštou na adresu trvalého pobytu na Slovensko.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá postoupení pohledávek na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, je patrné, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, které dle podacího archu bylo odesláno téhož dne.14. Dle předžalobní výzvy žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dne , datum, a poskytla jí lhůtu do , datum, . Dle podacího lístku pošty byla předžalobní výzva odeslána dne , datum, .15. Okresní soud tak na základě provedeného dokazování zjistil, že žalovaná dne , datum, požádala o poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Žalovaná však bance poskytla nepravdivé údaje, což bylo patrné již z výpisu z běžného účtu žalované, který měla banka k dispozici. Banka přesto žalované prostředky ve výši , částka, poskytla a žalovaná ji řádně nesplatila.16. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy , právnická osoba, , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.17. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne , datum, ve věci C679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.23. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.24. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitels