48 C 144/2023-27 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 10 294,70 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o bankovních službách ze dne [datum], jíž byl žalovanému zřízen a veden běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný v rozporu se smlouvou přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který neuhradil. Žalobkyně proto v souladu s VOP odstoupila od smlouvy ke dni [datum]. Nepovolený debet převedla na zvláštní, vnitřní, účet pohledávky z nepovoleného debetu. Žalovanému bylo zasláno dne [datum] Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byl žalovaný informován o zrušení běžného účtu ke dni [datum]. Převedený nepovolený debet byl 10 294,70 Kč. Podáním ze dne [datum] žalobkyně rozšířila žalobu o úroky ve výši 15 % ročně z částky 10 294,70 Kč od [datum] do zaplacení, ač dle oznámení o úrokových sazbách mohla požadovat 25% ročně. Soud toto rozšíření žaloby připustil usnesením ze dne [datum]. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Všeobecné obchodní podmínky prokazují, že dle čl. 13 Důsledky nepovoleného debetu - v případě vzniku nepovoleného debetu na Účtu z jakéhokoli důvodu je Klient povinen neprodleně uhradit Bance veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Nepovolený debet nezaniká, pokud v den, kdy jsou veškeré dlužné částky Bance uhrazeny, nepovolený debet na Účtu opět vznikne. Po dobu trvání nepovoleného debetu na Účtu Klienta je [příjmení] oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dle čl. 13 Výrazný nepovolený debet - v případě, že dojde k výraznému nepovolenému debetu dle zákona o spotřebitelském úvěru na Účtu Klienta trvajícímu déle než jeden měsíc, [příjmení] zašle Klientovi způsobem sjednaným ve Smlouvě informaci vyžadovanou právními předpisy. [příjmení] je dále oprávněna odstoupit od Smlouvy, na základě které je Účet veden, i od Smlouvy, na základě které byl povolený debet poskytnut. Smlouva o bankovních službách prokazuje, že byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum], předmětem bylo kromě jiného zřízení a vedení běžného účtu pro žalovaného č. [bankovní účet]. Dopis ze dne [datum] je odstoupením od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu žalovanému z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Dopis ze dne [datum] je oznámením žalovanému o zrušení jeho účtu ke dni [datum] po zániku smlouvy pro odstoupení, byl upozorněn na skutečnost, že konečný zůstatek - 10 294,70 Kč bude převeden na zvláštní účet. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. Periodický výpis z účtu žalovaného prokazuje ke dni [datum] dluh na účtu ve výši 10 294,70 Kč a převedení tohoto zůstatku na jiný účet. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. Výpis z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum] prokazuje, že již v té době se žalovaný dostal do debetu. [právnická osoba], o úrokových sazbách v českých korunách s účinností od [datum] prokazuje, že smluvní úrok činil 25% ročně pro nepovolený / vynucený debet na běžném účtu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 547,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 294 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 770 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 750 Kč ve výši 997,50 Kč.