48 C 189/2022-32 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], úrok [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka], inkasní poplatek [částka], postoupený smluvní úrok [částka], smluvní pokuta [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas neuhradila do [datum]. Uhrazena byla pouze částka [částka]. Soud vyzval žalobkyni k doložení posouzení úvěruschopnosti, žalobkyně na to reagovala částečným zpětvzetím žaloby. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu výroku I rozsudku, soud proto řízení v tomto rozsahu částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalované. 4. Žalovaná se při jednání vyjádřila ve věci samé, že od narození trpí [anonymizováno], v současné době jí byla diagnostikována [anonymizováno]. Léčí se a pobírá [anonymizována čtyři slova]. Její [anonymizována dvě slova] činí [částka] měsíčně, dále pobírá příspěvek na bydlení [částka] měsíčně. Přítel je nyní nezaměstnaný. Za nájem platí zhruba [částka] měsíčně. Mateřskou již nepobírá. Za léky měsíčně doplácí zhruba [částka] měsíčně sobě a synovi zhruba [částka] měsíčně. Za pomoci širší rodiny bych byla schopna splácet na tento dluh částku [částka] měsíčně. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek byl uzavřen dne [datum] prokazuje postoupení dalších pohledávek od [právnická osoba] žalobkyni. 7. Potvrzení o provedení transakce prokazuje, že bylo dne [datum] zaplaceno za postoupení pohledávek žalobkyní. 8. Rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba] žalobkyní, předmětem je postupování pohledávek žalobkyni. 9. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za ní žalobkyni. 10. Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení před podáním žaloby. 11. Podací archy prokazují, že žalované byl odeslán dopis dne [datum] a dne [datum]. 12. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou. Předmětem byl úvěr ve výši [částka], který byl žalované předán v hotovosti. 13. Dílčí smlouva o postoupení pohledávek včetně soupisu postoupených pohledávek ze dne [datum] prokazuje, že byla žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka za žalovanou. 14. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byla žalovaná seznámena s parametry úvěru dne [datum]. 15. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci. 16. Žádost o úvěr prokazuje, že žalovaná uvedla při sjednávání úvěru své příjmy a výdaje. Příjmy uvedla ve výši [částka] důchodu a [částka] mateřské. Náklady na bydlení uvedla ve výši [částka], dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši [částka] a splátky jiných úvěrů ve výši [částka]. Z formuláře vyplývá, že nebyly vůbec ověřovány výdaje žalované. Žalovaná bydlela v nájmu, je svobodná, není zaškrtnuto, že žije v domácnosti s jinou osobou než vyživovaným dítětem. 17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Žalovaná z [částka] úvěru uhradila [částka]. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila, jak byla posuzována úvěruschopnost. Z žádosti o úvěr nevyplývá, že by byly ověřovány výdaje žalované. Tvrzené náklady na nájemní bydlení měly činit [částka], žalovaná v té době měla žít sama s dítětem. 18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 19. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 24. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.