50 C 12/2023-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně odeslala původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], částku 20 000 Kč, aniž by mezi účastníky byla uzavřena jakákoliv smlouva. Žalovaný se tak na úkor původní věřitelky bezdůvodně obohatil. Pohledávku za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení postoupila původní věřitelka 21. 7. 2022 na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 23. 8. 2022. Ode dne následujícího vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že původní věřitelka dne 2. 10. 2020 odeslala ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč. 5. Z vyjádření banky ČSOB soud zjistil, že ke dni 2. 10. 2020 byl majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet] žalovaný. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila 21. 7. 2022 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 7. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do 23. 8. 2022. 8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Původní věřitelka odeslala 2. 10. 2020 na bankovní účet žalovaného částku 20 000 Kč, aniž by měla s žalovaným uzavřenou smlouvu. Dne 21. 7. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která žalovaného vyzvala k zaplacení částky 20 000 Kč nejpozději do 23. 8. 2022. Žalovaný do 23. 8. 2022 požadovanou částku žalobkyni nezaplatil. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a bezdůvodné obohacení nevydal, ačkoliv byl k tomu žalobkyní vyzván. Z důvodu prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení soud žalobkyni též přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.