50 C 124/2023-37 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 296,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy o poskytnutí revolvingu [číslo] ze dne 22. 12. 2021 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 35 000 Kč. Žalovaný z těchto prostředků vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 34 519 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru (4% aktuální dlužné částky). Tuto svoji povinnost řádně neplnil, když zaplatil 20 000 Kč. Původní věřitel proto dopisem ke dni 9. 2. 2023 prohlásil celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný posléze, ke dni podání žaloby, zaplatil částku 2 000 Kč. Dlužná částka sestává z: neuhrazené jistiny ve výši 25 062,78 Kč, nákladů na vymáhání 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 866,64 Kč, poplatků za pojištění 67,56 Kč. Příslušenství pak představuje: úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 3 053,76 Kč (tj. součet úroků, které byly vyneseny v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění a nebyly žalovaným uhrazeny, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žalobního návrhu při zohlednění úhrad žalovaného po zesplatnění) a dále úrok ve výši 26,28 % p.a. od 18. 5. 2023 do zaplacení z částky 25 062,78 Kč (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání do zaplacení), zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni sepsáni žaloby ve výši 896,97 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z vnitřní soudní evidence soud zjistil, že žalovaný nemá evidováno žádné exekuční řízení předcházející uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Ze Smlouvy o úvěru [číslo], s opakovaným čerpáním ze dne 22. 12. 2021, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 26,28 % ročně. V části nadepsané„ [anonymizována tři slova]“ jsou smluvní ujednání o výši smluvní pokuty pro případ prodlení se splácením úvěru ve výši, jak je uvedeno shora. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 34 519 Kč, zaplatil 20 000 Kč z celkové dlužné částky včetně příslušenství tvořeného poplatky, smluvní pokutou a úroky ve výši 50 247,71 Kč. Žalovaný splácel až do splátky, splatné v únoru 2023. Žalobkyně předložila seznam míst, kde byly činěny dotazy na platební minulost žalovaného, spolu s výpočtem minimální likvidity žalovaného, která při příjmu žalovaného ve výši 25 000 Kč, příjmu partnera ve výši 10 000 Kč, po odečtu životního minima dospělých osob domácnosti, minima na jedno nezletilé dítě a splátky jiným subjektům ve výši 25 600 Kč, byl žalovaný shledán jako bonitní klient. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 9. 2. 2023, spolu s přiloženou stránkou knihy odeslané pošty žalobkyně ze dne 10. 2. 2023, soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění poskytnutého úvěru a dále pak výzva k zaplacení dlužné částky ve výši 29 654,57 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy k zaplacení. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2023 a přiložené kopie stránky knihy odeslané pošty ze dne 3. 3. 2023, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč, z něhož žalovaný prostřednictvím platební karty vyčerpal finanční prostředky ve výši 35 519 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou (4% z dlužné částky měsíčně), a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, splatil 20 000 Kč. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a úvěr zesplatnila. V souladu s ustanovením § 2395 o. z. žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků povinnost uhradit žalobkyni poplatky, spolu se smluvní pokutou, jejíž výši si dohodly ve smlouvě o úvěru. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech bankovních i nebankovních subjektů, vyžádala si doklady k jeho totožnosti, dle předloženého skoringu žalovaný nebyl v prodlení s žádnou platbou u sledovaných společností. Podstatné je, že žalovaný byl schopen platit poskytnutý úvěr po dobu tří let a to pravidelně, čímž osvědčil, že v době uzavření smlouvy o úvěru, jakož i po dobu následující, byl schopen splácet. Tato skutečnost je pro soud podstatnou pro posouzení, zda skutečnost, že žalobkyně nepředložila doklady, jakými jsou, standartně, výplatní páska žalovaného, výpis z jeho účtu, jsou způsobilé k závěru, že žalobkyně bez jejich zkoumání nebyla řádně schopna posoudit úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a není dán důvod pro neplatnost smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 89 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 NOZ, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve smlouvě nebo stanovené nařízením vlády. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 504 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 052 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 296,98 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.