50 C 16/2023-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 789 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastníci smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl servisní zásah do stroje žalovaného. Za zásah vystavila žalobkyně žalovanému fakturu na částku 10 789 Kč se splatností do 21. 5. 2020. Žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil a je v prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze zakázkové listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na jejímž základě provedla žalobkyně (prostřednictvím technika) servisní zásah do stroje žalovaného. Žalobkyně provedla na stroji žalovaného výměnu vzduchového filtru, svíček, oleje, filtru oleje, palivového filtru a sečení. Dále žalobkyně provedl broušení nožů na stroji žalovaného. Stroj žalovaný od zástupce žalobkyně převzal proti podpisu. 5. Z faktury soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 10 789 Kč za provedení servisu, a to nejpozději do 21. 5. 2020. 6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na jejím základě provedl zástupce žalobkyně servisní zásah do stroje žalovaného. Opravený stroj si žalovaný od žalobkyně převzal proti podpisu. Za provedení servisního zásahu vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení 10 789 Kč, a to nejpozději do 21. 5. 2020. Žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil. 7. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že splnila svou smluvní povinnost provést dílo a naopak že žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, když za převzaté dílo nezaplatil ujednanou cenu. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení s plněním svých povinností, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 480 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 789 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.