50 C 167/2022-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 44 036,83 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovaným 26. 3. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč. V souladu se smlouvou požádal žalovaný původní věřitelku, aby převedla ve prospěch prodejce částku 4 999 Kč na úhradu kupní ceny za zboží zakoupené žalovaným. Dne 30. 3. 2021 předmětnou částku původní věřitelka převedla ve prospěch prodejce a tím poskytla žalovanému úvěr. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok, to vše prostřednictvím měsíčních splátek. Žalovaný neplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy. Původní věřitelka proto dlužnou částku 28. 2. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení. Společně s tím jej vyzvala k zaplacení úroku 22,68 % ročně z dlužné částky. Žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil. 2. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného ve veřejných a neveřejných registrech. Na základě zjištěných údajů posoudila původní věřitelka žalovaného jako úvěruschopného. 3. Dne 14. 3. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným 26. 3. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč. Za vyčerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce úrok ve výši 22,68 % ročně z dlužné částky, který měsíčně přirůstal k jistině úvěru. Úvěr se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Ve smlouvě si původní věřitelka s žalovaným ujednali, že v případě prodlení žalovaného vzniká původní věřitelce též nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy úvěru posoudila původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného, které ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalovaného a lustrací žalovaného ve veřejných a neveřejných registrech. 7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný načerpal od původní věřitelky peněžní prostředky v celkové výši přes 50 000 Kč. Žalovaný neplatil jednotlivé měsíční splátky řádně a včas, proto mu byly účtovány smluvní pokuta a poplatky. 8. Z písemnosti označené jako„ odstoupení od úvěrové smlouvy“ ze dne 25. 1. 2022, soud zjistil, že původní věřitelka dne 28. 2. 2022 zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 46 675 Kč, skládající se z dlužných měsíčních splátek úvěru ve výši 17 500 Kč, úvěrové jistiny ve výši 38 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 75 Kč a z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 600 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že 15. 6. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. 10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě načerpal žalovaný 4 999Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 22,68 % ročně, to vše prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky, minimálně však ve výši 500 Kč. Na základě souběžně uzavřeného kontokorentního úvěru žalovaný čerpal od března do června 2021 postupně další částky, které však řádně nesplatil a dlužná částka, jak vyplývá z výpisu z jeho úvěrového účtu činí 46 674,02 Kč Smluvní úroky měsíčně přirůstaly k jistině úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného, které ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalovaného a lustrací žalovaného ve veřejných a neveřejných registrech. Žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti ze smlouvy o úvěru. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným, zesplatnila původní věřitelka dluh ze smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky skládající se z jistiny úvěru, úroků, smluvních pokut a poplatků, tedy celkem k zaplacení částky 44 036,83 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil a je v prodlení. Po zesplatnění postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě vyjma uplatněného nároku na úrok z úvěru za dobu delší 90 dnů od začátku prodlení, když soud postupoval v souladu s ustanovením §122 odst. 4 z.s.ú., neboť za počátek prodlení soud stanovil dobu uvedenou ve zesplatnění úvěru, ke dni 1. 3. 2022. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 940 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 762 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44036,83 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1800 Kč ve výši 378 Kč.