50 C 66/2023-23 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 4 687,55 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřely účastnice smlouvu o nájmu movitých věcí, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované k užívání sadu nářadí uvedenou ve smlouvě. Za to se žalovaná zavázala žalobkyni platit nájemné ve lhůtě výši podle fakturace žalobkyně. Žalovaná neplní svoje povinnosti ze smlouvy o nájmu řádně a včas, když neplatí jednotlivé platby nájemného. Žalovaná nezaplatila ničeho na fakturu [číslo] ze dne 22. 9. 2022 na částku 3 318,43 Kč se splatností do 22. 10. 2022, ničeho na fakturu [číslo] ze dne 11. 10. 2022 na částku 338,80 Kč se splatností do 10. 11. 2022, ničeho na fakturu [číslo] ze dne 25. 10. 2022 na částku 519,09 Kč se splatností do 24. 11. 2022 a ničeho na fakturu [číslo] ze dne 21. 11. 2022 na částku 511,23 Kč se splatností do 21. 12. 2022. Z důvodu prodlení žalované vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek mezi podnikateli, vznikl žalobkyni též nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v paušální výši. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastnice uzavřely smlouvu o nájmu movitých věcí, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované k užívání sadu nářadí uvedenou ve smlouvě. Za to se žalovaná zavázala žalobkyni platit nájemné ve lhůtě výši podle fakturace žalobkyně. Žalovaná neplní svoje povinnosti ze smlouvy o nájmu řádně a včas, když neplatí jednotlivé platby nájemného. Žalovaná nezaplatila ničeho na fakturu [číslo] ze dne 22. 9. 2022 na částku 3 318,43 Kč se splatností do 22. 10. 2022, ničeho na fakturu [číslo] ze dne 11. 10. 2022 na částku 338,80 Kč se splatností do 10. 11. 2022, ničeho na fakturu [číslo] ze dne 25. 10. 2022 na částku 519,09 Kč se splatností do 24. 11. 2022 a ničeho na fakturu [číslo] ze dne 21. 11. 2022 na částku 511,23 Kč se splatností do 21. 12. 2022. Účastnice jsou zapsány v obchodním rejstříku. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 421 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 7. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 3 stejného nařízení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 10. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že splnila veškeré své smluvní povinnosti a naopak že žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalované přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek mezi podnikateli, přiznal soud žalobkyni též nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 687,55 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.