50 C 98/2023-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně odeslala původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), na bankovní účet žalovaného částku 15 000 Kč, přestože neuzavřela s žalovaným žádnou smlouvu. Žalovaný peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Následně původní věřitelka postoupila pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč na žalobkyni, která žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný bezdůvodné obohacení nevydal a je v prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že původní věřitelka odeslala 19. 5. 2021 na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. 5. Z vyjádření banky [jméno] [příjmení] [anonymizováno] bylo zjištěno, že ke dni 19. 5. 2021 byl majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] žalovaný. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 17. 1. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky ve spojení s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení do 3 dnů. Předžalobní upomínku žalobkyně odeslala 8. 2. 2023. 8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Původní věřitelka poskytla žalovanému plnění ve výši 15 000 Kč, aniž by s žalovaným uzavřela smlouvu. Žalovaný poskytnuté plnění původní věřitelce nevrátil. Následně původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která jej vyzvala k zaplacení do 3 dnů. Výzvu žalobkyně odeslala žalovanému 8. 2. 2023. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1897 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že se žalovaný na úkor původní věřitelky bezdůvodně obohatil. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení a poskytla mu k tomu přiměřenou lhůtu. Žalovaný bezdůvodné obohacení nevydal a je v prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.