61 C 154/2023-19 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit žalobkyni na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 29.6.2020. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se žalobkyní uzavřeli dne 29.6.2020 pojistnou smlouvu [číslo] („ Komplexní pojištění vozidla [příjmení] [jméno]“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], které se právní předchůdkyně žalobkyně jako pojistitel zavázala žalovanému poskytnout. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné v částce 9 396 Kč ročně s měsíční splatností po 783 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 29.6.2020 Smluvní strany si smlouvou sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit rovněž pojistnými podmínkami. Pojistná smlouva zanikla ke dni 11.12.2020 z důvodu nezaplacení pojistného žalovaným, který dlužné pojistné neuhradil ani na základě upomínky žalobkyně ze dne 11.10.2020, v níž byl žalovaný upozorněn na zánik pojištění, pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno. Žalovaný nezaplatil na pojistném za období od 29.7.2020 do 11.12.2020 částku v celkové výši 3 471 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužného pojistného vyzvána i předžalobní upomínkou. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákona č. 168/1999 Sb.“), na základě které žalobkyně pojistila odpovědnost žalovaného za případnou škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalovaný neplnil řádně a včas svoji povinnost hradit žalobkyni sjednané pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, neboť žalobkyni nezaplatil pojistné splatné dne 29.7.2020. Protože žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani přes upomínku žalobkyně, pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm.e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně tak má právo na pojistné za dobu trvání pojištění dle § 2782 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve výši 3 471 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od 12.12.2020, kdy pojištění již zaniklo a kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou pojistného již v prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.