ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2023:61.C.94.2023.2 Datum: 2023-07-13 Předmět: zrušení vyživovací povinnosti Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 910 z. č. 89/2012 Sb."] ["výživné"]
O co šlo: zrušení vyživovací povinnosti (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 910 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 1.6.2023 ve znění doplnění ze dne 12.6.2023 domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované, počínaje od 1.6.2023 s odůvodněním, že žalovaná ke dni 27.5.2023 ukončila studium. Žalovaná je zletilá a výdělečně činná.
2. Žalovaná se žalobou souhlasila.
3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:
Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2.3.2006, č.j. [číslo jednací] byla žalovaná (dcera žalobce) svěřena do péče matky a žalobci bylo stanoveno výživné ve výši 500 Kč měsíčně počínaje od 1.3.2006. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 24.11.2020, č.j. [číslo jednací] ([spisová značka]) byla schválena dohoda, dle které se žalobce zavázal na žalovanou platit výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně s účinností od 1.9.2020. Z potvrzení o studiu ze dne 29.5.2023 soud zjistil, že žalovaná byla v období od 1.9.2020 do 27.5.2023 studentkou Vyšší odborné školy ekonomické, sociální a zdravotnické, [ulice] akademie, Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy, [obec] p.o.
4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.
5. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobce měl k žalované jako své dceři vyživovací povinnost. Soudně bylo žalobci stanoveno platit žalované výživné ve výši 500 Kč měsíčně, počínaje od 1.3.2006, posléze od 1.9.2020 ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalovaná ukončila přípravu na budoucí povolání dne 27.5.2023. Od následujícího dne je tak žalovaná schopna se sama živit. Nabytím schopnosti se sám živit zaniká vyživovací povinnost žalobce k žalované.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) a vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušil v souladu se žalobou s účinností od 1.6.2023.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Nárok na náhradu nákladů řízení by tak příslušel žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal. Soud proto náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.