12 C 275/2024-23 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že žalovaná byla nájemkyní bytu č. , hodnota, v 7. nadzemním podlaží v , adresa, . Mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, nájemní smlouva v trvání tří měsíců s účinností od , datum, nájemní vztah byl následně prodlužován a to až do , datum, , žalovaná do současné doby neuhradila nájemné za říjen, listopad 2022 a dále nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši , částka, .Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovatjednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazůa účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z informace o pozemku u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj bylo zjištěno, že vlastníkem domu, kde se byt nachází je žalobce, z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky z , datum, bylo zjištěno, že nájem byl sjednán na dobu určitou v trvání tří měsíců počínaje od , datum, , výše nájemného stanovena částkou , částka, měsíčně. Nájem bytu byl prodlužován a to dodatkem č. , hodnota, do , datum, , dodatkem č. , hodnota, do , datum, a následně až do , datum, . Dlužné nájemné bylo zjištěno z opisu karty úhrad nájemného z bytu a dlužné vyúčtování služeb pak zjištěno z vyúčtování za rok 2022, které vyčíslilo nedoplatek ve výši , částka, .Podle ust. § 2246 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.Podle ust. § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s nímsouvisející služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ohledně zaplacení bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 2991 a násl. obč. zák.Závěr o skutkovém stavu učinil soud následující: žalovaný byl na základě nájemní smlouvy a jejího dodatku nájemcem shora označeného bytu, neuhradil nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022, nájemné za 10, 11/2022.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce měl ve věci plný úspěch byla povinnost uhradit mu náklady řízení uložena žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, , náklady právního zastoupení advokátem za 2 hlavní úkony právní pomoci po , částka, , 1 poloviční úkon ve výši , částka, , 3 režijní paušály po , částka, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle ust. § 137/3 o.s.ř.