12 C 40/2024-20 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, nájemní smlouva, na základě, které žalobkyně přenechala žalovanému k užívání byt, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, , nájemní vztah byl následně prodlužen dodatkem č. , hodnota, do , datum, . Nájemní vztah založený smlouvou skončil uplynutím doby nájmu, žalovaný po zániku nájemního vztahu žalobci byt neodevzdal, s bytem disponoval až do , datum, a to bez právního důvodu. Předmětnou žalobou se tedy žalobce domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu za období leden až květen 2021 a nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, , když za období od ledna do , datum, žalobce uhradil na službách toliko částku ve výši , částka, , vyúčtování pak vyčíslilo částku , částka, .Žalovaný se žalobou nesouhlasil, argumentoval tím, že v období od 1. 1. do , datum, nebyla mezi účastníky uzavřena žádná smlouva, z bytu byl vystěhován, byl pouze vyrozuměn v tom smyslu, kde jsou uskladněny jeho věci, usnesením ze dne , datum, byl vyzván, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k tomuto se nevyjádřil, soud tedy postupoval ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ohledně užívání bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, , , jméno FO, , ohledně trvání nájmu bylo ujednáno, že smlouva je uzavírána na dobu určitou v délce trvání 3 měsíců počínaje od , datum, , dále bylo sjednáno smluvní nájemné ve výši , částka, měsíčně. Z protokolu o předání bytu bylo zjištěno, že byt byl pronajímateli nájemcem předán dne , datum, , výše dlužného nájemného pak žalobce prokazoval opisem karty úhrad nájemného z bytu do , datum, . Z řádného vyúčtování služeb bylo zjištěno, že skutečné náklady činily částku , částka, , a zaplacené zálohy činily částku , částka, , žalobce se tedy touto žalobou domáhá nedoplatku ve výši , částka, . Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , dluh zaplacen do podání žaloby nebyl.Závěr o skutkovém stavu učinil soud následující: mezi účastníky byla uzavřen nájemní smlouva s dobou trvání nájmu do , datum, , tato prodloužena nebyla, z protokolu o předání bytu pak bylo zjištěno, že byt byl předán žalovaným pronajímateli, tj. žalobci dne , datum, , žalovaný tedy v bytě bydlel počínaje lednem 2023 bez právního důvodu. Pokud žalovaný argumentoval tím, že v bytě zůstaly ještě některé jeho věci, jejich vydání se musí sám domáhat u žalobce.Po právní stránce soud aplikoval ust. § 2991 odst. 1, 2 obč. zákona, kdy kdo se na úkor na jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch byla povinnost uhradit mu náklady řízení uložena žalovanému. Tyto jsou reprezentovány náklady soudního poplatku, náklady právního zastoupení advokátem za 3 hlavní úkony právní pomoci po , částka, , 3 režijní paušály po , částka, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH dle ust. § 137/3 o. s. ř.